Se zájmem jsem proletěl silvestrovské obsahy tohoto blogu. Neočekával jsem žádná kontroverzní témata a ani jsem se jich nedočkal. Některé texty mě zasáhly svým inspiračním potenciálem, jiné určitou plytkostí. Zmíním obojí.
O Silvestru jsem si blog a sítě zakázal. Během dneška jsem se snažil zmeškané dohnat a zaznamenal jsem dva, řekl bych dílčí, trendy. První trend představuje článek Karla Ábelovského Smutná pravda o demokracii, z něhož jsem si vyvodil, že naše společná budoucnost, pojící se k Novému roku, je v našich rukou. Přistoupíme-li na tuto redukci obsahu, nelze proti tomu nic namítat. Druhý dílčí zaznamenaný trend spočívá v článcích kritizujících silvestrovská vysílání, a to především České televize.
Jestliže rozumím kritikám například štědrovečerních pohádek, protože se jedná o konkrétní produkt určitého žánru, navíc uváděný v tentýž den v roce, takže lze s čím porovnávat. Silvestrovské vysílání je něco jiného, může být žánrově celistvé, rozdrobené, angažované, neangažované atp. To je asi hlavní důvod, proč těmto kritikám příliš nerozumím, i když se vyskytují po Silvestru léta letoucí. Naplnit očekávání širokého publika v podobě bezbřehé srandy není vůbec jednoduché. A včera to asi bylo těžší než kdy jindy. Máte-li totiž publikum rozdělené dle různých štěpných linií v poměru na 50:50, v polovině případů se netrefíte, pokud použijete angažovaný humor. A bez něj se v Čechách neobejdeme. Někoho narážka na bruselské donašeče zděsí, někdo se bez ní neobejde. Já osobně odhaduji, že legendárním "Menšíkovým" televizním Silvestrům, tak často reprízovaným, je spíš konec. I ony byly odrazem doby, ve které vznikly, tj. doby kdy společenská štěpící linie byla jedna a výsledný poměr byl 9:1. V takových poměrech je srandovní i to, co jako sranda zamýšleno není.
Mám-li byt konkrétnější, nelze obejít ani silvestrovský blog Libora Čermáka na toto téma. Ten došel k závěru, že dobří a zábavní umělci buď vymřeli, nebo skončili v chapadlech pražské kavárny. Zřejmě podlehli těm jeho tradičním -ismům (neexistujícím, dodávám já). Slaboši! S tímto autorem mám ten problém, že některé jeho texty ve mně vzbuzují pocit, že je píše nepříliš vyvinutý robot. Textová srovnávací analýza, řekl bych, by to prokázala. A ještě bych mu chtěl říci, že kdyby od pradávna nedocházelo k mísení kultur, ty pěkné betlémky s Jezulátkem, které nám zde předvádí, by si nevyfotil.
Takže tu máme dva dílčí trendy - budoucnost je na nás a televizní Silvestr nestál (tradičně) za nic. Zdánlivě neporovnatelné jevy. Já si myslím, že souvisejí a dodám, že osobně jsem asi jako hodně lidí strávil silvestrovský večer také u televize. Sledoval jsem programy, které nebyly primárně či skrz naskrz silvestrovské, a to na stanicích, které nijak zvlášť nepreferuji. A šlo to. Netrpím pocitem spíše předsudečným, že za moje peníze mi ČT musí dodat přesně to, co žádám. A abych nezapomněl, provedl jsem dvouminutovou sondu do programu TV Barrandov. Tam tedy bylo možno tužby po nostalgicky pokleslé zábavě naplnit po okraj.
Tím vším chci říci - zatím ještě máme možnost volby, važme si toho.
