Nuda! Nejnebezpečnější droga současnosti

Již několik let sleduji, že dnešní mládež neumí smysluplně trávit svůj volný čas. My jsme jako malí caparti lítali po hřišti, po lese, byli v kontaktu s vrstevníky. Sám u sebe na obci vidím, že některé děti jsou vyloženě závislé na tom, aby pro ně zábavu vymyslel někdo jiný. A pokud tomu tak není, sedí u počítačů a televizí. Proto u sebe na obci již třetím rokem vedu kroužek Malých hasičů, pořádám tábory a různé další akce.

Jenomže tohle bohužel nekončí na hranicích mé obce. Děti se nudí, ve městech se začínají spojovat děti všech různých vrstev a zájmů a vznikají malé gangy. Děti chodí krást a často kradou právě děti z rodin, kde to vůbec nepotřebují, a svou „kořist“ předávají dál, dětem ze sociálně slabších rodin. Nezůstává samozřejmě jen u krádeží z kapes rodičů, děti začínají zkoušet cigarety, alkohol a v mnoha případech i drogy.

Rodiče jsou často pracovně velmi vytížení a problémů svých dětí si nezřídka všimnou, až když je pozdě. Je pravda, že tady dnes pro děti existuje velké množství možností a sportovních klubů a mnoho dalšího. Velmi často ale nejde o finančně dostupné služby pro všechny rodiny. Tuto část by mělo vyřešit Ministerstvo školství a tělovýchovy a zvýhodnit sportovní kluby či jiné volnočasové aktivity. Nejde o nic převratného, stačilo by zaplatit provoz tělocvičen. Nemyslím si, že je problém najít dobrovolníky a nadšence, kteří by se rádi dětem věnovali a něčemu je učili. Dokud tyto peníze půjdou přímo na svazy, nic se nezmění.

Další věcí, která nám chybí a kterou bychom rozhodně potřebovali, jsou preventisté. To jsou lidé vyškolení městskou policií a města je pak mohou v rámci sociálního systému zaměstnávat. Dohlíží pak vždy na svou přidělenou část města, kontrolují, zda jsou děti ve škole a nikde se netoulají. Také systém Městské policie by se měl rozhodně změnit. Nemyslím si, že by jejich hlavní náplní práce mělo být rozdávání botiček a nesmyslných pokut. Městská policie by měla v prvé řadě působit preventivně a chránit občany. I zde by ideálně fungoval systém, kdy by každý policista měl svůj přidělený úsek, kde by ho lidé znali a věděli by, že se v případě obtíží mohou obrátit právě na něj. Dokud budou policisté a případní preventisté anonymní, situace se jen těžko změní. Naopak, pokud budou rodiče tyto osoby znát, mohou společně mnohému zabránit již v raném stádiu. Můžeme tím zabránit tomu, aby si mladí lidé ničili život.

Nelze za vším pořád hledat peníze a důvody, proč to nejde. Toto jsou věci, na které by peníze prostě být měly. Vždyť se jedná o mladé lidi, kteří budou za nedlouho vychovávat své vlastní potomky. A to by nám rozhodně nemělo být jedno.