Kanadou na kole - 90.den - Vstávám v sedm ráno..

…a okamžitě balím. Mám před sebou jeden ze stěžejních dnů mého putování. Den, na který jsem tolik čekal. Den mého odjezdu na Newfoundland. Končím tak putování po Cap Bretonu a tím vlastně i po Kanadě, neboť Newfoundland je již zcela něco jiného.

Pavel Kadlíček

V srdci mne bolí ztráta možnosti projet si nejkrásnější trasu celé Kanady – Cabot Trail, která v délce 400 km obepíná sever Cap Bretonu a některé výhledy jsou prý až neskutečné.. no není čas na vše. Námořníci z včerejší noci mi po páté skleničce potvrdili, že Newfoundland má stejné podmínky pro „rozbušení srdce“ jako Cabot Trail.. a ještě k tomu příjemnější lidi. Tak uvidíme. Jak se již asi ví, moje cesta se prodloužila takřka o jeden týden, což je čas potřebný k projetí ostrova včetně příprav k odletu.. Jsem za to nesmírně šťastný, neboť Newfoundland byla moje pradávná touha. V jedné knížce se psalo, že Bůh stvořil Newfoundland, aby měl kam vyhnat za trest Kaina – tak obludná je to prý země.. tvořena jen a jen kamením. A já se stejně těším.. Kolikrát jsem si v hlavě přehrával ten okamžik…A teď najednou stojím v přístavu a loď „do daleka“ čeká v přístavu v New Sydne. Můj čas k nalodění je 14:30 a pojedu prý největší lodí v rámci Společnosti Atlantic Marine. Nedaleko odsud se potopil Titanic.. někde tady možná plave utonulý  Di Caprio. Já chodím po malém městě a srdce mi buší jako zvon… Sen se plní… Díky za to…

 

více info o cestě na www.canadabike.cz

 

Autor: Pavel Kadlíček | neděle 22.8.2010 8:05 | karma článku: 9,60 | přečteno: 761x