Kanadou na kole - 109. den - Jen co otevřu oči

slyším zmatené dupání a nervozitu procházející domem.. Dcera Anaise se loučí s rodinou odletem na školu do Bruselu a její uspěchaný odlet vlastně startuje můj den. Je milé sledovat u snídaně, kterak si z odletu dcery Anthony a Marie skoro nic nedělají, ba naopak se na sebe přemile culí a dělají různé kukuče..

Pavel Kadlíček

Mám pocit, že jakmile zítra opustím jejich teritorium - padnou do vašnivých líbánek..., což jim samosebou přeju. No chápu, že jsem se stal odletem Anaise posledním "otravou" v domě. Vyklízím tedy prostor již po obedě a odjíždím na poslední nákupy do města. Člověk by nejraději pro své nejmilejší koupil všechno u čeho udělá "jéééé", aby posléze ono "jééééé" udělal při pohledu do peněženky. Musím se omezit na minimum. Tak zní heslo. Ať z důvodu váhy pro letadlo (čímž odpadají darky typu  - živý los, tuňák, kufry na Mejlovu Hondu..), tak z důvodu hrůzného zacházení s brašnami na letišti (a opět odpadají dárky typu - vánoční ozdoby, lustry z křišťálu, pití v plechovkách alias pivo).. až po devastaci peněženky (tímto vlastně odpadají dárky úplně).. Nejlepší dárek je pohled! Tak zní druhé heslo a já jej okamžitě podporuji nákupem. Je to placaté, milé, laciné, upomínkové.. Pohled je prostě to "ořechové". Sjíždím tedy do nitra města a naposled procházím pro mne důležitá místa. Fotím se opět u "Mile Zero", která je vlastně "ikonou celé mé cesty". Důležitost onoho místa najdete klidně i na Canadabike, kde v sekci "novinky" pišu hned z počatku krátký blog s názvem "pouhé čtyři fotky".. Na ten když se juknete, tak pochopíte můj vztah k "mile Zero". A tak sem se tam fotil zleva a zprava.. a hlavně sem se fotil se suvenýry pro štestí od Vas všech.. Jediný, který na fotkach chybí je doutník, který sem úmyslně nechal doma pro návrat. Prostě NÁVRAT S DOUTNÍKEM A ŠAMPAŇSKÝM!! Dal sem městu pac a pusu, naposled smočil ruce v Atlantiku a vyrazil za obavanou věcí, neboli za balením. Nacpat kolo do krabice zdá se býti lehká věc, no jediné co na to řeknu je "prd". Opravdu sem bojoval s váhou a tak padlo rozhodnutí, nechat vše nedůležité, ojeté a zbytečné v popelnici. Naštěstí sem měl přes cestu ilegalní cykloservis kamarádky Sarah a tam jsem byl sám sobě pánem. Celá jejich komunita mne podporovala v rozhodnutích co vyhodit a co si nechat.. a ještě mne nalévala kávou. Postupně končilo v popelnici jídlo, pláště, pedály, upomínkové předměty z cesty, oblečení, servis. věci pro kolo....No myslím, že poté co jsem odešel, vzala Sarah baterku a všechno si to nanosila zpět do garáže :-). Nejtěžší bylo sehnat váhu... bylo to tak těžké, že se nakonec nesehnala... Nechápu, jak je možné, že v ulici o padesáti domech není jediná váha, zatímco u nás doma má paní Kroupová dvě! Naprosto skličující obavy mnou procházely při pokusech odhadnout váhu brašen a kola, neboť mi bylo jasné, že povolený limit 23 a 32 kilo nemám šanci splnit. Anthony i Sarah se mým obavám jen smáli a snažili se mne uklidnit, že velikost letiště v St.John´s je miniaturní.. ba co více, že moje krabice s kolem letiště vlastně zablokuje... Nechal sem se uklidnit a snažil se usnout. A řeknu Vám.... usnout den před odletem, to možná zvládnul Gagarin, no já se jen převaloval.

 

 

Autor: Pavel Kadlíček | středa 15.9.2010 21:00 | karma článku: 8,61 | přečteno: 933x

Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 690x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 400x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 784x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 575x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 531x | Diskuse | Cestování

Nejčtenější

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

ANALÝZA: Sto dnů rodea s Trumpem. Američané chtěli revoluci, ne chaos

29. dubna 2025

Premium Donaldu Trumpovi stačilo sto dnů v Bílém domě, aby ukázal, že ční nad svými prezidentskými...

Na STK každý rok? Šikana majitelů starších aut, kritizují v Česku návrh Bruselu

29. dubna 2025

Premium Šílenství. Šikana. Nesmysl, který zaplatí ti nejchudší. Takové reakce znějí z odborné automobilové...

Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka

28. dubna 2025  18:17,  aktualizováno  21:36

Španělsko a Portugalsko v pondělních odpoledních hodinách paralyzoval masivní výpadek elektřiny....

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr
Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr

Letňanský veletrh, zaměřený na budoucí maminky a rodiny s dětmi, přivítá v půlce dubna oblíbené vystavovatele a zároveň představí zcela nové značky...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 727x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.