Kanadou na kole - 108 .den - Společná snídaně na zahradě…

… jen ukazuje, že anděl strážný se na mě nevykašlal. Jsem totiž záhy naložen do kabrioletu Porsche a provážený po městě jako guvernér. John pro mě udělal maximum – přesně jako správný hostitel.

Pavel Kadlíček

Ukázal mi celé město, pivovar ve vesnici Kidi – Vidi, přístav, Signální věž, dostal jsem úchvatné přednášky o složitém životě běžného Newfoundlanďana… a vše bylo zakončené náhodným výskytem tuleňů při vjezdu do přístavu. Bylo mi blaze. Když jsem poté zjistil, že na moji počest objednali stůl v restauraci s výhledem na St. John´s – do pláče… opravdu, bylo mi do pláče. Pojídal jsem tresku a krevety, popíjel pivo a zíral na město, které bylo v mojí hlavě více než rok… díky Bože… na tohle se nezapomíná! Mám před sebou pořád ještě dva dny… mám pořád ještě dost času netruchleně truchlit… a naopak. Ještě pořád nejsem sentimentální a ukňouraný… dejte mi čas!