17. prosince 2012
Jižní Amerikou na kole - 5. den - A tak se loučím s La Pazem..
.jucháním na folklorním festivale. Loučím se, neboť je na čase. Jako správný neposeda se již vrtím a ošívám. Vĕci jsou již na hromadĕ, kolu dal sem nažrat obroku, uši mám vyčišťené a prdelku máznutou. Vychutnám si poslední noc v civilizaci, neboť hned brzy ráno mne čeká výšlap do 4200metrů, což bude vydatná snídanĕ.
Mám za to, že byl by zázrak, kdybych v budoucích čtrnácti dnech narazil na signál v jakékoliv podobĕ. Předejdu tedy chaosu a popřeji Vám všem krásné vánoce a rozjuchaného Silvestra. Vzpomeňte na mne při hltání kapra a funĕní u televize. Já totiž vzpomínat budu. Hlavnĕ na obžerství, které v dobĕ svátků protíná náš dům. Dĕkuji Vám za obrovskou podporu. Adios olalá
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den
Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den
Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den
Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den
Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den
V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.
| Další články autora |
Pohřešoval se profesor psychologie Ptáček, policie ho našla mrtvého
3. září 2024 10:23, aktualizováno
20:39
Ve věku 48 let zemřel známý psycholog Radek Ptáček. Od neděle se pohřešoval, policie po něm...
Americké váhání končí. Ukrajina dostane zbraň pro údery v hloubi Ruska
3. září 2024 16:52
Premium Nejméně 245 vojenských cílů na území Ruska by mohla ukrajinská armáda zničit, pokud by jí k tomu...
Zelená fasáda olomouckého unikátu Green Wall ve vedru zvadla, rostliny uschly
5. září 2024 14:42
V roce 2022 vzbudila fasáda moderního nízkoenergetického bytového domu v Tomkově ulici v Olomouci...
Volili jste Pavla? Pak mě neškolte! říká Konečná. Extremistu vidí v Řeporyjích
2. září 2024
Do krajských a senátních voleb jde její strana s cílem bojovat proti vládě. Kromě nadcházejících...
Na každou sv*** se vaří voda, řekla o potyčce s cyklistou dcera zesnulé řidičky
2. září 2024 15:21
U Obvodního soudu pro Prahu 1 v pondělí vypovídala dcera řidičky, kterou měl před dvěma lety v...
U Kladna vykolejil osobní vlak, najel do spadlého stromu. Provoz na Kralupy stojí
9. září 2024, aktualizováno
8:18
V pondělí brzy ráno vykolejil na Kladensku osobní vlak. Nehoda se obešla bez zranění, informoval...
MPSV v digitalizaci i po deseti letech selhává. Úředníci data přepisují ručně
9. září 2024 8:03
Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v...
V Boskovicích hoří hala s textilem, propadl se kus střechy. Nevětrejte, radí město
9. září 2024 6:21, aktualizováno
7:24
V Boskovicích na Blanensku hoří skladová hala s textilem o rozměrech 60 krát 30 metrů. Požár vypukl...
Máme výsledky a chceme kraj akčnější, říká Jan Paparega z Lepšího severu
9. září 2024 7:07
Výsledek v krajských volbách 2020 pro uskupení Lepší sever nebyl podle představ členů. Od voličů...
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."
