Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jižní Amerikou na kole - 32.den - Každý ráj má své vykoupení..

..a vykoupení ráje u horské řeky, kde jsem spal se jmenovalo "tabanos". Přišli, tedy lépe řečeno přiletěli hned za rozbřesku a udělali si pique-nique (pro Bobra piknik) přímo u mého stanu. Čekali jen až vylezu, aby rozpoutali rej a moji popravu. Tabanos, alias Black Flies jsou černá hovada velikosti Airbusu A-300. Nemají sosák, ale sbíječku, majzl a kladivo. Jejich systém lovu je udivující, zatímco jeden frajer přiletí před vaše oči a donutí vás švidrat, ostatní zbaveni mé ostražitosti přiletí zezadu, zapnou kompresory a pustí se do mých zad a nohou. Nevzdal jsem se a pustil se do boje. Za minutu jsem dokázal zabít přes tucet těchto násosku a vystrojil jim pohřeb. Ostatní to trošku zbrzdilo. Troškou myslím půl minutu.

Přesto jsem se nenechal připravit o výživnou ranní nahatou koupel, neboť nahatá koupel vás přivede zpět do pravěku.... myšlenkama samozřejmě. Obklopen křovinami a lesy všeho druhu, v řece plné ryb a sopkou na dosah, připadal jsem si v rouše adamově jako Robinson Crusoe - kterého zrovna čtu na svém Kindlu.. A jak jsem se tak oddával rochnění a nahánění Pátka, podíval jsem se na břeh a tam popíjelo pivo asi deset rybářů čekajíce pstruha. Pstruh nepstruh, většina měla v ruce mobil a fotili si nahatýho blba, jak chrochtá ve vodě a dělá stojky s camprlíkem ve vzduchu. Na světě není místo, kde by byl člověk sám více než 24 hodin... howgh!

Prašná cesta stoupala nadále do hor a pohledy byly přímo do rajské zahrady. Tedy, pokud zrovna neprojelo auto. Prach se neměl kam rozvířit a tak vystoupal nad cestu a trčel tam snad půl hodiny. Tedy, mohl tam trčet, ale vybral si raději mě namazaného krémem a spoceného.... tudíž sem byl do hodiny obalen prachem jako bych pracoval pro šťerkovny u pásu. Projížděl jsem sobotním ránem samoty a pastviny. Všude bylo ticho a klid, občas protnula sekačka vzduch a já šlapal s hlavou plnou provinění, že bylo nefér nechat doma Pajinu, aby sekala trávu sama. Sekání trávy byl a je, můj úkol. Trvalo mi to půl dne, než mi došlo, že naše sekačka chrápe zimním spánkem a moje hlava je zralá na výměnu. Ještě že tak, to by mi Pajina nezapomněla.

Zcela náhodně jsem dojel do jedné z horských osad, která slavila výročí a pozvala ostatní okolní osady na párty. Pozabíjeli všechno, co se doma hýbalo a párty mohla začít. Vrcholem byli místní Šediváci, protkaní tanečním souborem Chiláček a jako host prý taneční číslo z ostrova Rapa-Nui... No, možná byli namaskování jako Rapanuici, ale jelikož pak sedli do aut a zmizeli na diskotéku, tak jim nevěřím ani rapa ani nui!

Nechal jsem si naservírovat maso z lamy a dvě brambory, pivo a k tomu se vyfotil na přání asi s každým vesničanem. Naštěstí se rychle rozkřiklo, že jsem Čech a kam jedu, tudíž jsem to nemusel po x-té vysvětlovat. Bylo mi tam strašně dobře. Ta vůně, muzika, veselo... Jediné, co chybělo a to závažně byl Terčin táta - makrelový velemistr pan Havlík a jeho koření na maso a makrely. Kdyby tam byl, tak se zvedne úroveň, tržba a tlak... škoda. Cesta stále stoupala a já vjížděl do poslední vesnice. Poslední možnost nákupu a internetu v Chile. Mapučové mě zvali do svých krámku, abych koupil jejich sošky ze dřeva, ale ty bych v případě hladu sežral těžko.... ačkoliv! Nakoupil jsem v jednoduchém krámu a u café se seznámil se dvěma páry z Concepcionu. Se zaujetím si prohlíželi moji sbírku z cesty, která čítala klaunskou buřinku nalezenou v příkopě u Santiaga a modrý balón, nalezený v příkopě včera. Musel jsem jim vysvětlit, kterak jsem při průjezdu Kanadou našel po přikopách patnáct baseball čepic a všechny je přivezl domů. Tahle historka je zajisté pobavila, neboť po objímání a odjezdu se zničehonic vrátili a při průletu okolo vyhodili z auta baseball čepici s mohutným smíchem. Supeeer, dekujuuuu... další trofej!

Byl čas najít místo na spaní, což v téhle oblasti není až takový problém. Opět řeka čistá jako slovo boží, hory nad hlavou a řev zvířeny okolo. Tohle je pohádka... a konec civilizace před cestou do Argentiny. Tudíž dobrou noc, klidné sny, klid nohám před zítřkem a klid nervům před ranním vstáváním s přilétnuvšími tabanos.

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | pondělí 21.1.2013 22:10 | karma článku: 13,87 | přečteno: 615x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse | Cestování
  • Nejčtenější

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci...

Akvapark jako volební kampaň. Radnice stavějí bazény, ačkoliv na nich prodělají

15. července 2024

Premium Navzdory nedostatku peněz mají města velké investiční plány – alespoň co se týče zábavy a vyžití...

ANALÝZA: USA si koledovaly dlouho. A co bude dál? Atentát Trumpa nakopne

15. července 2024

Premium O to, že Donald Trump se stane cílem atentátu, si Amerika koledovala dlouho. Unikl o necelé dva...

Velká výměna elektroměrů. Dotkne se milionů lidí, umožní sdílení elektřiny

15. července 2024

Bezmála 1,5 milionu domácností v Česku čeká výměna elektroměrů. Nyní v červenci započala tříletá...

Střelec na Trumpa jednal sám, FBI hledá motiv. Zabil hasiče, zbraň koupil otec

14. července 2024  15:36,  aktualizováno  22:37

Atentátník na exprezidenta Donalda Trumpa jednal sám, uvedli vyšetřovatelé z FBI. Stále neznají...

Ideální občerstvení na oslavu? Objednali jsme si Ovocný Světozor
Ideální občerstvení na oslavu? Objednali jsme si Ovocný Světozor

Jak už jistě víte, rádi využíváme různé příležitosti ke společným oslavám. A Mezinárodní den dětí byl přesně takovou ideální záminkou, abychom se...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."