Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jižní Amerikou na kole - 26.den - Budík na šestou ..

.. a míchaná vajíčka na tři bulky. Tak zněl základní povel pro moji pravou mozkovou hemisféru, neboť ta levá se zabývala předodjezdovým stresem a plašením. Ono to totiž není jen tak, usednout v cizí zemí do autobusu, pochopit taktiku nastupování a vystupování a hlavně - přečkat v něm 22hodin a ještě s kolem! Moje levá mozková hemisféra si totiž dobře pamatuje, že na základní škole se mi říkalo "blujan" při každém školním výletu absolvovaném v autobuse.

Na lyžařských kurzech jsem omdléval jen ze smradu z nafty a odéru staré karosy a nejdelší cesta, co jsem busem absolvoval, byla do Paříže..., zpět jsem jel raději stopem, neboť mi došla odvaha a igelitové sáčky. No a teď tohle. 22 hodin přejezdu většiny pouště Atacama. No nic, zbalil jsem všechny věci zabalené tak, aby se v autobuse vyjímaly, posilnil se snídani tak, abych zvracel co nejtišeji, čili jsem se napil vody a hodinu před plánovaným odjezdem autobusu vyrazil na terminál do města Calama.

Město teprve vstávalo a špaček s popelářem vítali nový den, když jsem míjel autobus s nápisem Tur Bus. Jen se tak mihnul, všimnul jsem si rozesmáté posádky a moje srdce počalo bouchat nepravidelně. Na terminál jsem přiletěl za tři minuty, opřel kolo a čuměl do zcela prázdné čekárny. Děvčata za přepážkou měla ze mě mírné oživení, než se jedna odhodlala pro otázku "na co čekáte"? Byla to absolutně blbá otázka, neboť to byla ta sama slečna, která mi den předtím lístek do Santiaga prodávala a opisovala kružnice vzduchem z toho, že si chci vzít do autobusu kolo. "Čekám na autobus do Santiaga" .. "ale ten již odjel".. "Jak odjel? Vždyť jede v osm!" "To ano, ale je čtvrt na devět".. a ukázala mi hodiny na mobilu!

Svět se zastavil, srdce mi přestalo bouchat, sonda Galileo v kosmu přestala vysílat a v nedalekém lomu na měď, narazili na hlínu. Nic, pusté nic, jen funění psa na podlaze. Dva dny čekání v prdeli jen kvůli tomu, že sem nevěděl o přetočení ručičky o hodinu dopředu. Sám sebe jsem nepoznával! Chodil sem zleva doprava a pořád křičel "no!no!" ...a vrazivši hlavu do štěrbiny ve skle přepážky zvolal jsem "pór favor, help me please!!". Tohle spojení zoufalství a mezinárodního dialektu muselo zabodovat, neboť děvčata zvedla telefon a telefonovala jako na mistrovství světa v první pomoci. Obvolala snad deset společnosti a jediné co sem z hovorů pochytil bylo: loco, una hora, bycicleta, bolivia a smích. Shrnuto a podtrženo: Máme tu blba, co si od Bolívie nepřetočil hodinky, dva dny tu courá po městě se špatným časem a pak si přijde na autobus a brečí.... Juane, vezmi ho k sobě do autobusu... No a světě div se, nějaký Juan mě fakt vzal za šest hodin poté.

Děvčata dostala každá po čokoládě, Juana jsem objal, Juan objal kolo s tím, že to se do kufru autobusu nevleze, ale když viděl můj výraz - zavřel raději hubu a kolo tam nacpal. Já tak mohl s pocitem uvolnění zabrat své místo v prvním patře a připravit se na blití. Luxus chilských a vůbec jihoamerických autobusů na dlouhé vzdálenosti je ovšem tak prvotřídní, že zabodnul jsem sluchátka do ovládacího panelu, pustil si film, kde si navzájem řezali hlavy, srkal café a přes černé brýle pomrkával do setmění na všudy přítomnou Atacamu za oknem. Ten pohled byl skličující a děsivý. Písek a kamení, duny, prach a broky, kam až oko dohlédlo. Bez vesnic, vody a jídla. Sem tam jako zpestření stovky křížů kolem cesty jako upomínky na usnuvší řidiče, které ukolíbala absence zelené barvy a nuda prostředí. Byl jsem šťastný, že nechal jsem se přesvědčit a absolvoval tenhle přejezd autobusem, tak jako většina dálkových cyklistů. Tímhle jsem si trošku nadběhnul i s ručičkama dozadu....a vo tom to je!

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | pondělí 14.1.2013 22:15 | karma článku: 13,58 | přečteno: 617x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse | Cestování
  • Nejčtenější

Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková

2. prosince 2024  17:16

Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...

Extravagantní vilu u Brna za desítky milionů nechává nová majitelka zbourat

26. listopadu 2024  12:23

Víc než dvacet let stála v Rozdrojovicích u Brna vila, která na první pohled upoutala pozornost...

Nákladní letadlo DHL z Německa se zřítilo ve Vilniusu na obytný dům

25. listopadu 2024  6:55,  aktualizováno  13:10

Nákladní letoun společnosti DHL z Lipska havaroval nedaleko letiště v litevském Vilniusu. Zřítil se...

Požár v Národním divadle. Zásah hasičů protáhlo hledání ohnisek

26. listopadu 2024  15:13,  aktualizováno  19:13

Pražští hasiči zasahovali u požáru v historické budově Národního divadla. K likvidaci vyjely...

Vlak přejel nezletilou dívku v Černošicích u Prahy. Přišla o obě nohy

28. listopadu 2024  19:35,  aktualizováno  21:18

Vlak na železničním přejezdu v Černošicích ve čtvrtek večer přejel nezletilou dívku, která...

ANALÝZA: Vítal se konec války, za rohem začala další. Kdo je v Sýrii proti komu

3. prosince 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli První hodiny, a nejen ty, svět sledoval s napětím, zda vydrží příměří mezi Izraelem a Hizballáhem,...

Stát přitvrdil, slevu na manželku získá méně rodin. Kdo má letos nárok?

3. prosince 2024

Daňové slevy mohou lidem razantně snížit roční daňovou povinnost. Stát však přitvrdil. Podmínky pro...

Češi loni v hazardu prohráli 60 miliard. Propadá mu stále víc dětí a mladistvých

3. prosince 2024

Premium Hazardu se v tuzemsku daří. Roste objem peněz utracených v online hrách, přibylo ovšem také...

Konec příměří? Hizballáh „v obraně“ odpálil rakety, Izrael odpověděl

2. prosince 2024  18:45,  aktualizováno  22:56

Hnutí Hizballáh v pondělí z území Libanonu vypálilo rakety na izraelské pozice v oblasti...

Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut
Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut

Máte rádi pečenou kachnu? Nyní můžete přeskočit hodiny v kuchyni strávené přípravou a sáhnout po Sous-vide kachních čtvrtkách od Vodňanské drůbeže....

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."