Somewhere in England (poslední část)
Dvoumetrové lopuchy v Lime Park.Jakub Kadlec
Domluvili jsme se, že zaklepu na jeho dveře a vezmu ho do školy. Ráno samozřejmě zaspal a já byl jako na trní, protože jsem nechtěl přijít pozdě. Docházku na nástěnce jsem sice měl 75%, ale to jsem vyhodnotil jako systémovou chybu. Také jsem ji hned po příchodu řešil v ACADEMIC OFFICE, kde jsem musel svojí lámanou angličtinou vysvětlit, že něco není v pořádku, když jsem nikdy nepřišel pozdě a mám tak málo procent. Nejdřív na mě udiveně koukali, na což jsem si za těch pár dní už zvykl. Pak jeden z učitelů něco začal rychle říkat a ťukat do klávesnice. Po chvíli jsem pochopil, že po mě požaduje asi mé jméno. To jsem mu sdělil a on vítězoslavně zvedl obočí, mrkl na mě a řekl: „ALL RIGHT“.
Tím byla celá záležitost vyřízena a na počítači mi naběhlo 98% (to už vypadalo lépe). Nevědomky jsem česky odpověděl: „Děkuji.“ za to jsem se, ale ihned omluvil. Ve škole se totiž musí mluvit zásadně anglicky. I když je pravda, že když procházím chodbou, je to jediný jazyk, který nikdy neslyším. Je zde totiž několik skupin, které o přestávkách angličtinu nepoužívají. První z nich je španělská, ta je fajn, protože její členové i když jsou z různých zemí, každý den pořádají večerní party a drží vždy při sobě. Škoda, že my ostatní nikdy nevíme kde ta party je. Čínská skupinka zase veškerou komunikaci řeší přes notebooky, chytré telefony a různé překladače. No a Japonci ti zde určují módní trendy. Vypadají jako holky, nosí kozačky na vysokých podpatcích, mají namalované oči a speciální sestřih vlasů. Budu asi už staromódní, ale tohle není můj styl.
Cesta do školy s Alexandrem proběhla v pořádku, dokonce mě ve škole pochválili, že jsem přivedl nového studenta. Připadal jsem si jak na prvním stupni základní školy, kde jsme se stali skoro dospělými ve chvíli, kdy jsme začali chodit do školy bez rodičů. Někteří spolužáci chodili sami do školy už ve druhé třídě, aby mohli zkoušet kouřit v parku. Mě se to netýkalo, protože mě doprovázela má sestra. Proto jsem to zkoušel až později na hřbitově.
Zbytek čtvrtečního dne jsem strávil konverzací s Alexandrem při cestě ze školy. Je sice pravda, že nám cesta trvala o 4 hodiny déle, protože jsme nejdříve zabloudili a pak se zkusili vracet špatným autobusem, ale pro mojí angličtinu to byl velmi dobrý trénink. Pro mého nového kamaráda však velké utrpení i když to nedal na sobě znát.
Poslední víkend mého pobytu jsme všichni vyrazili na výlet do Lyme Parku. Přijel kamarád Pat, který nás naložil do Toyoty, která evidentně velmi dlouho stála pod stromem jako je naše Lípa. Okna vozu byla tak ulepená, že jsme byli rádi, že jimi pronikalo světlo. Nechápal jsem, jak mohl dojet až sem bez nehody, na čelním skle byl čistý pouze úzký průzor od stěrače. To se nezlepšilo ani po několika minutách jízdy, kdy se náš nový řidič snažil neustálým stíráním a ostřikováním čelní sklo očistit. Evidentně již zkušenost s takto znečištěným vozem měl, protože jsme nakonec dorazili do cílového místa. Vůz po této jízdě vypadal jako kdyby ho někdo polil medem a pak si s ním dal jednu závodní etapu v písečných dunách.
Lyme park bylo úžasné sídlo s rozsáhlým parkem. Zaujaly mě lopuchy v parku, které svým průměrem někdy přesahovaly i dva metry. Bylo možné se pod nimi bez problémů ve stoje schovat před deštěm. Něco takového jsem ještě neviděl. Vzpomněl jsem si na nezapomenutelnou hlášku z komedie „S tebou mě baví svět“ „Maminka mě utírala lopuchem a byla na něm beruška.“ Já ho naštěstí nemusel použít, nicméně připadal jsem si mezi nimi jako nějaký malý skřítek.
Prošli jsme postupně celý park a pak se vydali po pěšině k loveckému zámečku. Otevřel se před námi krásný výhled na krajinu s domky a kostely. Kam jen oko dohlédlo, tam se pásla stáda ovcí. Bylo to jak z National Geographic. Ponořil jsem se do melancholické nálady a snažil se uchovat si ten obraz v paměti, abych až budu sedět zítra v letadle, si jej mohl přehrávat tam a zpět. Chvíli jsme stáli na kopci a já Pat za vše poděkoval.
Poznal jsem mnoho zajímavých lidí, spoustu míst, tradic a získal mnoho zkušeností. Přede mnou byly nové zážitky, trapasy i seznámení.
Jakub Kadlec
Tati, ten pán je tlustej
Když tuhle větu vykřikla moje šestiletá dcera ve vagónu metra na adresu mladíka dojídajícího jakýsi burger a sedícího přímo naproti nám, nevěděl jsem v prvních chvíli, co na to říct.
Jakub Kadlec
Bojler
Visel tam v koupelně na zdi s nafouklým břichem a kapala z něj voda. Vypadalo to, že každou chvíli vybuchne a sto litrů vody probudí všechny sousedy pod námi.
Jakub Kadlec
Záhada Holešovického trojúhelníku
Každý zná místo, kde se ztrácejí lidé, letadla a lodě, říká se mu Bermudský tojúhelník. V Praze se o víkendu objevil podobný fenomén a to, co se zde ztrácelo, je až k neuvěření.
Jakub Kadlec
Kafe v metru? Už nikdy!
Obrovská hnědá skvrna ve tvaru Afriky se zvětšovala a lidé kolem mě těžko skrývali smích. "Chcete půjčit kapesník?" Ozvalo se vedle ve chvíli, kdy jsem v duchu proklínal sebe i svůj nápad.
Jakub Kadlec
Veřejné bruslení
"Podržíš mi prosím křížky?" Věta, kterou začínaly ty nejvtipnější momenty z bruslení v zimě na ledě.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Voda mezi filharmoniky, desetitisíce lidí bez proudu. Bouřky zahltily hasiče
Silné bouřky, které prošly odpoledne a večer přes Česko, se v noci přesunuly nad Moravu. Provázely...
Expert: Méně nálepek. Nazývat opozici bez důkazů dezinformátory je špatné
Vysíláme Dezinformace se zneužívají v politickém boji. Ale nejen ve smyslu šíření lží, ale také v...
„Je to má vlast.“ Za Ukrajinu válčí i vojáci z řad vietnamské komunity
Sledujeme online Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není...
Rusko v noci opět ostřelovalo na Ukrajině energetickou infrastrukturu
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou...
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 775x