Penzijní reforma na Slovensku

V lednu roku 2005 vypukla na Slovensku penzijní reforma. Po prvním roce fungování vypracovala agentura MKV průzkum veřejného mínění. Jde o názor na zavedení tzv. druhého pilíře, v němž se občan může rozhodnout, že část svého sociálního pojištění bude zasílat nikoliv Sociální pojišťovně, ale na svůj osobní účet u zvolené Důchodové správcovské společnosti (DSS).

Od ledna do června letošního roku si tento sytém zvolilo přes 1,2 milionu Slováků, kteří na svých účtech nashromáždili přes 13 miliard korun. Tyto účty jim obhospodařuje DSS podle tří základních investičních strategií. Nejvíce lidí (64,7%) si zvolilo růstovou strategii. Vyváženou strategii si zvolilo 31% lidí a konzervativní jen 4,3%. Podle těchto čísel se dá usuzovat, že do reformy vstupují mladší lidé, protože od určitého věku je podle zákona určené, že strategie musí být opatrnější.

Podle průzkumu by do systému znovu vstoupilo 74,5% občanů, 18,9% by trochu váhalo, 1,1% by určitě nevstoupilo a 5,5% neví. Z průzkumu navíc vyplynulo, že 74% občanů se přeje zachování dnešních pravidel nebo jen jejich drobné změny, které by nebyly v protikladu k základním principům systému.

Vysoká úspěšnost reformy zasáhla i do nedávných voleb. Slovenská sociální demokracie (v dnešní době nejsilnější strana Směr Roberta Fica) se proti reformě stavěla od počátku a stále má vůči ní výhrady. Výše zmiňovaná úspěšnost, ale problematizuje její kritiku a i Fico musel před volbami trochu brzdit.

Na Slovensku byla již před několika lety založena veřejnoprávní Sociální pojišťovna, která má na starosti v podstatě to, co u nás Česká správa sociálního zabezpečení. Té zůstal na starosti výběr celého pojistného a následně jeho část distribuuje do jednotlivých DSS, kterých je na Slovensku šest. Výhodou je například jednotná evidence zaplacených odvodů, nezávislá na DSS, nevýhodou zase určité podražení systému (za přesun peněz si strhává poplatky). Navíc má veřejnoprávní pojišťovna zatím určité problémy s tím spojenou administrativou a chronické těžkosti s dochvilností převodu peněz směrem k DSS. Nic z toho se však netýká principů, ale jde spíše o určité dětské nemoci tohoto projektu.

Když se podíváme k nám domů, tak podle výsledků voleb si o penzijní reformě můžeme nechat nanejvýš zdát. V tomto směru budeme Slovákům zřejmě závidět i nadále.

O nezbytnosti zavedení druhého pilíře do naší penzijní reformy pochybují jen komunisté. Ani ostatní strany se však neshodnou na reformě: ČSSD chce povinné odvody (musíme to přikázat, jinak lidé spořit nebudou), ODS zastává názor, že lidé by si měli svou formu spoření na stáří volit (zatím ne zcela konkrétní využití tzv. opt-out). Lidovci by se jistě k někomu přidali (v současné době preferují tzv. opt-out), nu a zelených názorů se můžeme teprve děsit. Není až tak zásadní, jaká penzijní reforma bude, protože prostě musí přijít a to čím dříve, tím lépe. Dnešní stav je neudržitelný.  

Článek byl uveřejněn v září 2006 v příloze časopisu Národní myšlenka.