Kolektivizace

V nedávné době jsme si připomněli šedesát let od okamžiku, kdy tehdejší komunistický stát zahájil kolektivizaci zemědělské půdy. Kolektivizace začala celkem nenápadně 21. března 1948, kdy tehdejší parlament schválil sadu zákonů, podle kterých byla například omezena velikost soukromých hospodářství maximálně na 50 hektarů, zabírala se pronajímaná půda atd. Stát převzal také zhruba milion hektarů lesa.

Bolševici, kteří kolektivizaci tvrdě prosazovali, ale narazili na odpor zemědělců. Na ten bolševický režim reagoval represemi – nezákonným postihem, šikanováním a přesídlováním celých rodin do vzdálených krajů. Přesto se kolektivizace rozbíhala velmi pomalu. V únoru roku 1949 parlament přijal zákon o jednotných zemědělských družstev a za celý rok se podařilo založit pouhých 28 JZD. V celé první vlně kolektivizace, která probíhala do roku 1953, vzniklo asi osm tisíc JZD. Po Stalinově smrti se řada JZD rozpadla. Druhá etapa kolektivizace probíhala od roku 1955 do roku 1958. Tato etapa byla méně drastická, protože mnoho rolníků již rezignovalo na odpor. Vzniklo 5.345 nových JZD.

Kolektivizace drobných hospodářů měla pro nástup bolševického plémě stěžejní význam. A to proto, že zde nešlo ani tak o masivní pohyb kapitálu, jako spíše lidí. Právě svobodomyslní sedláci byli spolehlivými nositeli konzervativního pohledu na svět. Proto představovali hlavní překážky nových pořádků. Také jich bylo více než velkoprůmyslníků a byli rozeseti po celém území tehdejšího Československa. Takovéto nositele nesprávného myšlení bylo potřeba exemplárně vyrvat i s jejich hlubokými kořeny. Jinak to nešlo.

Neúspěch první fáze kolektivizace zasáhl dokonce i nejvyšší patra stranické a státní reprezentace a muselo se přepřahat. Mocenský význam kolektivizace byl totiž mnohem důležitější než ten hospodářský.

Kolektivní hospodářství mj. porušilo ústavou zaručené soukromé vlastnictví, ale bylo také značně neefektivní. Trpké plody kolektivizace sklízíme dodnes. Velké problémy nám dělá rovněž i hledání hodnot, na nichž po staletí stavěli naši moudří předkové.

Dnes, téměř devatenáct let po předání moci, ještě stále přibližně sto tisíc lidí čeká na svůj majetek (odhaduje se, že družstva zadržují majetek v hodnotě 8 – 10 miliard korun), který jim socialisté, jak je jejich dobrým zvykem, vzali.

Článek byl publikován v březnu 2008 na stránkách cz.altermedia.info