Zelí - a to je celý

Na tradičních surovinách mě baví, jak mnohostranně se dají využít - zelí je jednou z nich. Už jen to, že  existuje nejméně ve třech podobách: čerstvé, kysané i sterilované. Někdy se dají zaměnit, jindy nikoli. V kolika podobách zelí znáte?

Jen samotné dušené zelí se dělá na mnoho způsobů, přidává se do něj jablko, víno, pivo, ovšem cibule, zahušťuje se anebo ne, kombinuje se čerstvé s kysaným. Lze připravit z každého zelí, a to nesmíme zapomenout na červené. Tuhle naši klasiku nepočítám, ta je jasná, můžeme přejít k dalším chodům.

Zelňačku, tedy zelnou polívčičku, měl přece Brouček (ten od Karafiáta) ze všech polívčiček nejraději... Jistě v mnoha rodinách na konci roku nechyběla a zaručeně nejlepších receptů na ni bude spousta. I do boršče se dává zelí, ten je zas v jiných pohádkách :)

Zajímavý je i zelný salát: znám ho z čerstvého mladého zelí, i spařovaného, i kombinovaného s další zeleninou, nebo naopak z kysaného v zimní podobě: zjemňuje se jablkem a mrkví, nesmí chybět cibule, kmín, trochu oleje, sůl. Někdy jsme nakládali křenové zelí. Ještě se dává zelí do čalamád a paprik, případně do zavináčů...

Zkoušeli jste někdy kysat zelí doma, jen ve sklenicích? Stojí minimálně za pokus, který ani nedá moc práce. K uložení hotového zelí však je třeba poněkud chladnější prostor než poskytuje panelák.

Kombinace zelí s nejrůznějšími přílohami ani nemá smysl vyjmenovávat, a to včetně halušek a těstovin. Vskutku jsem už viděla i kyselé zelí s nudlemi! U nás v rodině však se dělaly fleky s praženým zelím - čerstvým, opečeným pomalu na sádle s paprikou a pepřem. Méně rozšířená je i lepenice, zelí smíchané s rozšťouchanými brambory nebo bramborovou kaší.

Snad bych měla z hlavních pokrmů vyzdvihnout geniální maso pečené na zelí, nejproslulejší jako kuře a la kachna či kuřohus. Stejně se dá péci třeba i bůček. Výborný recept i pro líné kuchaře, peče se skoro samo.

Zelí v omáčce? Ano, to je segedín, který kombinuje kysané zelí s paprikou a smetanou. Je to jeden z mála receptů, který považuju za chutný i ve vegetariánské podobě s tofu nebo sójovým masem.

Zajímavost: Segedínský guláš není typické jídlo města Szegedu, ale
jak jsem vyčetla na netu, byl to v 19. století budapešťský soudce Székeley, který dal název guláši, jemuž my říkáme segedín. Nechal si ho totiž udělat ze zbytků zelí a guláše, když už v jeho hospůdce nic jiného neměli. Název měnil podobu od Szekeley, anglicky Szeged gulash, německy Szegediner Gulash a Gulasch a la Szekeley ve francouzštině.

Podobné suroviny najdeme i v Kološvárském zelí, připravovaném s rýží.

Komu rýže se zelím nesedí, může zelí zapékat s bramborovou kaší dle Kejřové. Je to velmi, velmi úsporné.

Pamatuju z nějaké jídelny záhorácké závitky, ale vlastně jsem to nikdy nevařila! Tak dobré to zas nebylo. Přidáte svůj tip? Zkoušela jsem i roládu ze zelných listů.

Nikoli zelné závitky- golubce, které jsou doma na Slovensku, Ukrajině, v Polsku i v Rusku v mnoha verzích.

Lepší se mi zdá závin z listového nebo bramborového těsta plněný zelím (a uzeným, šunkou), na přípravu snadné jídlo - vždy s ním uspějete doma i všude, kam ho přinesete. Spojuje v sobě tradiční a oblíbené české chutě.

Ještě znám zelníky jako slané pečivo i jako zelné bramboráky.

A jednu extra specialitu nakonec, a to smažené zelí plněné sýrovými hranolky. Když jsem začínala s vařením, odchytila jsem tento podivně znějící recept v televizní Vlaštovce, tak kolem poloviny 60. let, už tak dávno... Dlouho mi ho nechtěli doma dovolit, pak jsem ho přece vyzkoušela, ale jen jednou, a ještě jednou nedávno - do spařených listů zelí se umotaly hranolky sýra a opékaly se na sádle, pěkně dohněda. Když sýr moc netekl a nepřipálil se, nebylo to špatné, chuť opečeného zelí působila neotřele, ba zajímavě.

Jen nasladko žádný zelný recept neznám...a ani po něm moc netoužím, to mi k sobě opravdu nejde. Možná existuje zmrzlina, o té knedlo-vepřo-zelo jsem už někdy něco zaslechla, že by přece existovala?

Chcete-li, přidejte svůj tip na zelí  - vždyť co bychom bez něj byli? Krom toho je zdraví mimořádně prospěšné a měli bychom ho konzumovat častěji. Působí dokonce i proti depresím, zkrátka na zimu úplný zázrak!