Vzor zebra se mi zdá geniální a elegantní. I v odívání jsou vzory zvířecí kůže stále aktuální, proč to tedy nezkusit i v kuchyni?
Když jsem na obrázky už před pár lety koukala, strašně mě zajímalo, jak se takový vzor vytvoří - a je to překvapivě snadné. Stačí dvě barvy těsta naklást do formy po lžicích a odprostředka. To zvládnu i já, v drobné motorice nešikovná.
Viděla jsem zebry z různých druhů těst i v různých barvách, dokonce tříbarevnou, ba s pomocí umělých barev i duhovou, ale to už zas zcela ztratilo ten původní náboj jednoduchosti. Těšila jsem se, až to vyzkouším.
Těsto na zebru se může použít třené - jako na mramorovanou bábovku, nebo jako na cheesecake, i nepečený, zatím jsem další možnosti nezkoumala.
Rozhodla jsem se využít recept na jogurtový tvarožník. Klasický tvarožník dělám také, tohle je téměř ten samý recept - tady je navíc jen hodně jogurtu a místo krupice polohrubá mouka.
Jak jsem udělala zebru?
2 tvarohy (500 g) , 400 g bílého jogurtu, 3 vejce, 7 lžic polohrubé mouky, 7 lžic pískového cukru, 7 lžic oleje (slunečnicového), 1 celý prdopeč, 3 lžíce kakaa.
Protože příprava netrvá dlouho, hned jsem si dala předehřát troubu na 200 stupňů.
Vše krom kakaa jsem vložila do robotu a umíchala hladké těsto. Kulatou dortovou formu jsem vymazala olejem jen pro jistotu. Do misky jsem oddělila půlku těsta a do zbytku jsem zašlehala kakao - hlavně kvůli barvě.
Vzala jsem si do každé ruky velkou lžíci a začala od středu dávat těsto, další lžíci vždy zas navrch. Nejdřív to vypadalo podivně, střed se mi trochu posunul, ale za chvíli se začaly dělat pruhy a těsto se rozlilo až ke krajům, to už bylo slibnější. Váhala jsem, zda něco nasypat navrch, ale nechala jsem tvarožník tak.
Dala jsem ho péct nejprve na 10 minut na vyšší teplotu, pak jsem dopékala ještě asi 20 minut při teplotě o něco nižší, kolem 180 stupňů. Těsto vyběhne, ale pak zase splaskne. Propečení lze zkusit špejlí, párátkem nebo nožem. Hotový tvarožník jsem nechala ve formě vychladnout - ale byla jsem moc zvědavá, jestli se vzor vytvořil - a dopadlo to takto:
Chutnal výborně, myslím, že lépe než původní recept s krupicí - těsto s jogurtem a jedním vejcem navíc je lahodné, měkké, šťavnaté. "Zebrování" se líbilo, strávníci ho neznali.
Chtěla jsem příště zkusit ještě něco ovocného kvůli jiné barvě, třeba šťávu z borůvkového kompotu, malinovku - rozhodla jsem se pro domácí džem z arónie ve víně (dárek), barvil dost a půlka těsta byla o něco větší, spíš to mělo být naopak. Těsto s džemem bylo řidší, proužky se trochu rozmazaly.
Když už jsem si myslela, jak mám zebrování "v paži", napadlo mě zkusit s dětmi péci muffiny. Ale do toho se vloudilo několik chybek a zebrování v muffinech moc nevyniklo. Ani karamelem, který jsem si upražila a rozvařila ve vodě, se tvaroh neobarvil dost výrazně. Zkusila jsem jednu lžíci těsta smíchat s instantní kávou, ale ani to nešlo. Aby byla barva zřetelná, muselo by se dát kávy tolik, že by těsto bylo moc hořké. Barvu tedy dodalo zase kakao.
Následoval ještě jeden pokus s poloviční várkou, a to s obarvením tvarohu čerstvou šťávou z červené řepy, barva vypadala slibně růžová:
Nešálí vás zrak - ani já nevěřila vlastním očím: růžová barva se totálně vypekla, tvarožník jsem vytáhla z trouby zcela bělostný, ani stopa po nějakém dekoru!
Jak pravil biotechnolog: červené barvivo je nestálé, zahřátím a v kyselém prostředí zreagovalo...připomnělo mi to časy, kdy jsem zkoušela barvení látek přírodními barvivy - je pravda, že se to taky moc nedařilo.
Poslední pokus mě zcela vyčerpal, ale pár dnů nato jsem se vrhla ještě do jednoho pokusu, a to bábovkového. Použila jsem obyčejný recept na šlehačkovou bábovku. Formu jsem ale zas chtěla zkusit jinou než kulatou, že se moučník bude lépe krájet.Těsto je pórovitější, tak vzor se udělal trochu méně zřetelný, ale zebra nevypadá špatně ani v chlebíčkové formě. Těsto na bábovku už bylo skoro moc husté, nepřišla jsem zatím na nějaké vhodnější. Nejlíp asi dopadl úplně první pokus, přece jen kulatá forma je nejspolehlivější a slabší obarvení kakaem taky.
Jestli se chcete v kuchyni zabavit společně s dětmi, je to téměř ideální recept k experimentování. Samotný tvarožník je ovšem dobrý i s různým ovocem včetně sušeného. Moučník je to velmi vděčný.
