Slané koláče - jedna z mých odpovědí k povzdechům u článku o českých večeřích. Při použití základních surovin se dá slušně eliminovat celkové množství nežádoucích látek ve stravě, většinou lze i ušetřit. Můžete použít suroviny obyčejné i luxusnější, jak je libo.
Hodí se i pro čas výletů, pikniků a posezení venku i doma. Slané koláče mohou být z kynutého těsta inspirované pizzou, z křehkého a la quiche, z listového, ale já jsem zkusila použít těsto tvarohové. Výsledek mi připadal tak výborný, že se toužím podělit o recept.
Listové i křehké těsto se mi zdálo až moc tučné, kynuté suché. A jak jsem o tom přemýšlela nad zbytkem brambor, ze kterých jsem měla v úmyslu udělat pár šišek a přidat do těsta i tvaroh, ale brambor bylo moc málo, docvaklo mi, že i na koláč bych mohla použít těsto s tvarohem. Mám totiž někde recept na šátečky z tvarohového těsta, tak to by jistě šlo použít - myšlenka tedy byla na světě. Našla jsem pro jistotu recept, dává se do něj stejně tuku, mouky a tvarohu. Hm, to by se dalo ještě trochu upravit - uvidíme.
Těsto na dva kulaté koláče (nebo jeden velký plech) jsem si připravila předem. Umíchala jsem ho z necelé Hery (200 g), 300 g polohrubé mouky a jednoho měkkého tvarohu v robotu, osolila. Heru jsem si vyndala z ledničky dříve, aby povolila. Zpracovat ho ručně by taky nebyl velký problém. Hladkou hmotu jsem odložila do lednice, byla tam asi tři hodiny, ale stačila by hodinka, taky se může nechat do dalšího dne, jak se to právě hodí.
První koláč jsem podávala teplý k večeři, začala jsem ho chystat asi půl hodiny před dobou podávání. Troubu jsem zapnula na obvyklých 200 stupňů. Připravila jsem si všechny ingredience, tedy zbytek choriza, sýr, smetanu a vejce. Přidala jsem poloviny asi šesti rajčátek (řeznou stranou navrch!) a proužky cibule. Dvě vajíčka jsem rozmíchala s půl kelímkem smetany a nalila navrch. Připepřila, přisolila a dala péci.
Když zhora již vše vypadalo pečené, ještě jsem pár minut nechala troubu péci jen na spodní ohřev, aby se těsto pod náplní dobře propeklo. Okraje už se zabarvily dozlatova a trochu se odtáhly od formy.
Koláč jsem z rozdělávací formy snadno vyndala a přemístila na mísu.
Na druhé kolo jsem si připravila mezi pečením špenát - použila jsem sekaný mražený. Nemusí se dusit dlouho, vždyť se bude ještě péct. Ze špenátu jsem postupně lžící odstranila přebytečnou vodu. Do vychladlého jsem zamíchala vajíčko a ještě ho proložila syrovou cibulí na proužky a navrch posypala nivou. Zase jsem pekla odspoda více. I tahle varianta nám moc chutnala.
Stejné těsto, které jsem ještě o fous "našidila", tedy dala 150 g tuku a 330 g mouky na jeden tvaroh, jsem použila ještě na koláče pro pomocníky při vaření na Svět knihy. Na těsto jsem rozložila balíček debrecínky, na něj spařený zelený chřest a navrch směs strouhaného sýra, jednoho vajíčka, smetany a trochy mléka, aby se dalo nanést - ale nevadilo, že hmota nebyla po celé ploše, roztekla se při pečení. Koláč dopadl výborně.
A ještě přidám jeden koláč z křehkého těsta, a to syrečkový, který jsem si vyzkoušela pár týdnů předtím.
Na křehké těsto ze 100 g másla/tuku jsem použila 200-250 g mouky, trochu soli, pár lžic vody.
Syrečky musí být dobře vyzrálé, průsvitné v celé hmotě. Překrojila jsem je napůl, aby byly plátky slabší. Podložila jsem je šunkou, posypala zelenou cibulkou a navrch zalila opět smetanou s rozmíchanými dvěma vejci. Koláč chutnal famózně a snesl se k němu i zeleninový salát.
Zkuste do slaných koláčů i další druhy zeleniny, ty tvrdší stačí trošku předvařit. Dobré jsou chuťově výraznější sýry. Použila jsem třeba i ovčí kaškaval, namíchaný s neutrálním eidamem, a bylo to znát. Stejně tak parmazánu stačí trochu. Kozí nějak nemůžu, ale kdo ano, jistě ho uplatní.
Podle tučnosti ostatních surovin lze vejce rozmíchat se smetanou 33% nebo jen 12%, případně i jen s mlékem, ale v menším množství, aby se koláč neutopil.
Hračičkové si zas užijí při ozdobném skládání surovin. Koláč se dá výborně ohřát na pánvičce, na grilu, ani mikrovlnka ho úplně nezabije. Jedním koláčem se nakrmí 2-3 strávníci. Tak ať si všichni pochutnají právě na vašich variacích.
Totiž domácí strava podle mých zkušeností má ještě další kouzlo - vyjadřuje, že vám na ostatních záleží a že vám stojí za tu trochu práce navíc. Vypadá to jako maličkost, avšak může znamenat mnoho.
