Nejsem moc jazykozpytec, ale považuji to slovo za novotvar, který dal českému hovorovému jazyku premiér.Mám za to,že v jeho podání je to složenina dvou slov účel a lov a správně,aby nedošlo k mýlce je třeba psát dvě ll.
Mám v posledním týdnu obavu, že premiér není ve své kůži, jelikož jsem od něj toto slovy slyšel vždy, když nějaký počin někoho se mu nehodil do krámu a teď ve vyjádření chybí. Možná, že to slovo je výlučné jen ve směru k němu, ale zavrženo ve směru opačném
V kauze jeho syna, kterou podle mne na jeho zvyklosti příliš dlouho překrucuje ve svůj prospěch možná dochází k poznání , že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Ano není mu co závidět, protože je to otázka vztahu se synem, což je možná štěstím pro Andreje juniora, jelikož nebýt to syn, tak už je to zlosyn a jako s takovým s ním bude naloženo. Zjevně si to uvědomuje až nyní, kdy přehrává národu otcovské etudy. Možná na to měl pamatovat, když své starší děti do svých kauz – zjevně účelově , vtáhl. Je zajímavé, že zatím na obranu sebe nepoužil svou dceru, ale možná to ještě přijde.
Co jsem ovšem očekával, je to, že už se k celé věci vyjádřila ruská diplomacie. Pravda, když se jim po anektovaném území pohybuje syn premiéra jiné země s jinou státní příslušnosti než otec - na jejich vlastní vízum, musí o tom vědět a jistě to není náhoda. Je i zajímavé, že použili významově podobné vyjádřeni, jako v těchto věcech používá náš premiér.
Souhlasím s tím, že je to celé má znaky zpravodajských her, ovšem ne zpravodajů českých. Dokáži si představit , že to je jistá odplata za chování premiéra ve věci naší jaderné energetiky a to na obě strany, kdy výsledek premiérových úskoků je to, že se to strategicky řešit bude až…. Myslím si, že obě strany jsou překvapeny chováním hlavního aktéra – Andreje juniora, jelikož ten zjevně poznal, že vítězem celého střetu může být nakonec on a to tím, že se vysvobodí s účelových kroků svého otce, což mu osobně přeji a myslím si, že nejsem sám.
Na konec bych chtěl napsat jedno. Jistě – toto- podle mne velice nešťastné politické období ,jednou skončí. Chtěl bych věřit, že je to bude poslední období „starých hráčů“ vzešlých z komunistických tajných služeb. Politika je v jistém pohledu hrou a každá hra je taková jako ji hrají hráči. Tam kde účel světí prostředky a hraje se bez pravidel obyčejně první začnou hru opouštět diváci. A je dobře, že žijeme v demokracii, kde lze vybrat nové hráče.
Tedy věřím v rozlišovací schopnost českých lidí.
Jak se říká u nás na Hané : „Dokud déchám – dófám“
Pěkný den
Oto Kaděrka
