Politikové prosadili zákon, kdy se sport stal vazalem státního rozpočtu bez jasné koncepce celku. Tím se stal zcela závislým na státních dotacích, ale hlavně na rodinných rozpočtech sportujících.
Tím zákonem byla zcela popřena základní myšlenka sportu, kterou je svobodné soupeření a poměřování sil jednotlivce či kolektivu. Co se nepodařilo komunistům v myšlence sjednocené tělovýchovy tak završily předposlední dvě Vlády, kdy stávající v tom zdárně pokračuje.
Co se stalo ? Stalo se to, že zákonem stanovené dřívější vícezdrojové financování vzalo konec.Tedy na jedné straně byly prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a na druhé straně pak prostředky z výtěžku loterii se slilo do slibu, že půjdou velké prostředky do státem vlastněné agentury, která bude tyto následně dělit podle dotačních titulů. Zdálo by se, že je to pěkná myšlenka. Ovšem- co se stalo ? Zřízená národní sportovní agentura se stala je jednou z mnoha „státních“ agentur. Pravda možná s nejvíce zájemci, ale o tom až dále. Nevýhodu je, že v příslušném zákoně, který tuto agenturu zřídil je velice vágně popsáno její financování. Cituji : „poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí ( rozuměj Národní sportovní agenturu )vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace.
Tedy, pokud se Vláda ve svém úsudku nesetká ze směrem a myšlenkami NSA tak se vlastně může stát, že dojde k odsunutí sportu na vedlejší kolej, jak se děje zjevně v současné době, kdy není známo kdy a jak bude sport v letošním roce financován.
Mnozí si možná řeknou – se zbláznil. COVID, válka , inflace a on tady píše o pobíhání či čem ?
Položme si však otázku čím je sport. Sport a pohyb obecně je nejlepší prevencí budoucích – zejména zdravotních problémů. A , že jich nyní máme. Před 200 mi lety bylo v prvním seznamu nemocí těchto cca 160, nyní sazebník nemocí jich obsahuje tisíce . Tady mne napadá, že by třeba nebylo vůbec od věci odvodit financování sportu od objemu prostředků, které každoročně dáváme do zdravotnictví a následně začít sledovat trend. Pravda sportovci nemají odboráře, takže by asi trend dost pohořel :-)Ale i to je zajímavá oblast – z čeho se skládá nárůst rozpočtu na zdravotnictví. Jen odbočím, když vzpomenu jak první dotační tituly hejtmanství v jejich začátcích nesměli být použity na platy trenérů. Dokážete si představit, že rozpočtové organizace by nemohly použít peníze na platy jejich vykonavatelů.
Jak z toho bludného kruhu ven ? Nebude to jednoduché, tak jak není jednoduchá naše povaha česká. Když jsem si četl v historii, jaký byl od samého počátku olympismu v zemích koruny české a následně v ČR a ČSSR boj s dalšími sportovními a pohybovými spolky, tak pak rozumím i tomu jak se nemá rád Kejval s Janstou (předseda Českého olympijského výboru a předseda následníka sjednocené tělovýchovy – České unie sportu). Za mne na 10 mil.lidí zbytečně moc kohoutů na jednom smetišti, když ještě připočítám SOKOLy a Svazarm či jak se to teď jmenuje.
Jedno je jisté, reprezentace státu ne poli sportovním se bez prostředků státu neobejde .A pokud prostředky dáváš - máš je i kontrolovat. Ovšem aby každý klub a spolek dnes si kvůli svému financování pomalu zařizoval aparát úředníků, který bude sledovat a stále dokola vypisovat na každý další rok papíry spojené s dotacemi- podotýkam na idenitickou činnost. Je to stejné, jako kdyby Zákon o zdravotnictví chtěl po každé ordinaci každoroční obhajobu své činnosti. Ano zde má stát od toho zřízeny zdravotní pojišťovny. Ale i sportovní kluby jsou sdruženy ve sportovních svazech. Svazech, které jsou zcela závislé dnes na státním rozpočtu respektive rozhodnutí Vlády a Parlamentu. Ovšem je potřeba si uvědomit, že výchova sportovce přesahuje jistě jeden rozpočet, ba co víc i jedno volební období. Sportovce v jeho plné síle a možnostech vychováte minimálně 10-15 let podle disciplíny a sportu, kdy následně pak je cílem jej udržet jako pokračovatele v podobě trenéra, rozhodčího či jen třeba prostého sportovce – propagátora pohybu a zdravého životního stylu.
Tedy vraťme financování do podoby svobodnějšího a čitelnějšího světa, kdy loterie a jejich výtěžek by byl základem, když už nevidíme chuť a sílu prosadit čistší celkové daňové zatížení do daňových asignací.
Jen odkaz na myšlenku výše. Dokážete si představit něco jako sportovní tripartitu. Že by se scházeli podobně jako Vláda, zaměstnavatelé a odbory zástupci Vlády, sportovců a sportovních klubů. A tam by se domluvili na dalším fungování… a nebo stávka :-) Ano je to úsměvné, ale bylo by dobré si uvědomit, že organizovaná tělovýchova ve spojení se stávajícími a budoucími rodiči ke sportu vedoucí ratolesti je počtem nad tím vším….
Jak říkáme my u nás na Hané : „Dokud déchám dófám“.
Prima zbytek dne
Oto Kaděrka
