Důstojnost…. rodiny ctnost

Ctnost , čest a úcta by nakonec měla všem zůstat. Když jste na konci s dechem v jakákoliv situaci tak pokud máte pro druhého cenu tak největší odměnou je vám jeho úcta, uznání za mne shrnující slovem je ctnost.

A je jednou jestli o ten dech přicházíme v cíli sportovní soutěže nebo snad nám došla inspirace a znalosti u tabule ve škole nebo, když jdeme do finále v pobytu na tomto Světě.

Někteří už možná tušíte kam míří dnešní moje řádky. Jedná se o jedno ze současných témat naší země. A tím je jistě téma Voleb, zvláště pak pozice presidenta. Již více jak půl roku se kolem Hradu válí mlha. Mlha pochybností o stavu zdraví presidenta a s tím spojené schopnosti vykonávat námi jemu svěřený úřad.

Píši – „ námi svěřený úřad“. Musím to popravit, aby nevznikla mejlka, jak říkával Švejk. Já jsem Miloše Zemana nevolil ale mám v úctu v ten úřad jako takový. Tedy se mi dost těžko kouše jak je president prezentován . Já Miloše Zemana jsem měl vždy za osobu, která nemá se sebeprezentaci nijaký problém. Tedy již to, že on sám již dlouhý čas pro veřejnost slovně nevystoupil ve spojení s vizuální prezentaci jeho návštěv v nemocnici a poslední snímky jak vpravuje volební obálku do volební schránky je pro mne dostatečným důkazem, že není zcela ve své kůži, protože jej prezentují jiní.

Za měsíc mi bude padesát osm roku a již jsem něco viděl s někým se potkal a jistě nebyli všichni zdraví. Starám se takřka devadesátiletého přítele mé matky, tak povědomost o reakcích starých lidí prokazatelně mám. I kolem politiky jsem si něco odžil a stále mám před očima Dustina Hofmana ve filmu Vrtěti psem. Tedy vím, že člověk v pozici se velice často stává obětí svého okolí. Pro mne stávající stav presidenta ve spojení s jeho okolím je předobrazem toho filmu. Je mi i dost roků na to abych seznal, že se jistě nestane zázrak a že nám Ovčáček se svolením Mynáře a s nápovědou Nejedlého nesdělí, že president již defacto úřad nevykonává a že v dobré víře a pro dobro České republiky jeho pravomoci v zákonem daných věcech přebírá ten či onen. Jak platí, a v politice zvláště, větev se pod sebou neřeže.

Opusťme politiku a vraťme se k nadpisu. Když profesní okolí , v našem případě, presidenta je smyslů zbaveno a ztrácí rozum a půdu pod nohama, kterou je pro ně Miloš Zeman, tak bych očekával, že zasáhnou nejbližší – tedy rodina. Neznám rodinu, která by od samého počátku své členy nevedla k úctě k jejím účastníků. Je to ostatně i v desateru a to tak nějak je obrazem úcty ať jste nebo nejste věřící.

Ve skrytu duše jsem doufal, že návštěva dcery Kateřiny v tomto týdnu by mohla být zlomem. Nestalo se tak.

Zpět do politiky. Věřím, že Senát a Parlament najdou v sobě tolik úcty k Miloši Zemanovi, že budou konat zejména v zájmu jeho. Osobně nemám Miloše Zemana rád, ale jsem vychován v tom, že každý je hoden úcty a má mu být zachována důstojnost bez toho člověka mám nebo nemám v oblibě. Miloš Zeman ji ve svém okolí dnes již zjevně nemá.

Všem přeji prima neděli a zvoleným politikům přeji ať se o podobu naší země servou bez ztráty úcty… ke všem :-)

Oto Kaděrka