Ze Superstar se stal Superodpad

Současná Superstar je přehlídkou arogance, nabubřelosti, sprostoty, ponižování a urážek. Je smutné, že se k takové podobě prestižní soutěže propůjčily uznávané osobnosti českého i slovenského hudebního života.

Současná podoba Superstar překročila všechny meze a zásady prestižních soutěžních klání - každá soutěž musí mít svá pravidla (proto je to soutěž a soutěž bez pravidel nemůže dospět k respektováníhodným závěrům) a měla by respektovat staré dobré pravidlo - sláva vítězům, čest poraženým.

Ne každý účastník soutěže musí být špička, jsou prostě výborní, dobří a špatní soutěžící. Tento známý fakt, bez kterého by těžko soutěž mohla být soutěží, je současnou porotou (která ostatně sama nepatří do nějaké extratřídy současné české a slovenské kultury) trestuhodně ignorován.

Současná porota Superstar uráží a ponižuje účastníky soutěže takovým způsobem, který se vysmívá slušnosti a úctě k druhým - i těm prohrávajícím - a ničí solidní (soutěžní) formát pořadu.

Jak je možné, že porota vybírá postupující jen podle subjektivního dojmu a nemá žádná pevná pravidla, kdy se klidně stane, že nechá postoupit zpívající/zpívajícího, aniž by zazpíval/a, prostě jen proto, že se porotě líbí vzhledově?

To zpochybňuje kvalitu soutěže a schopnost poroty vybrat skutečně ty nejlepší. Navíc to uráží ostatní soutěžící, kteří byli postaveni před měřítka, která se mění dle nálady poroty, a nemají tudíž rovné podmínky.

Jak je možné, že porota poníží soutěžící nejen kvůli jejich špatnému zpěvu (kde je úcta k poraženým? kde je respekt k tomu, že se někdo snaží soutěžit - vše se přece dá říct slušně), ale i kvůli jejich vzhledu (nikdo přece nemůže za to, jak vypadá, že je postižený apod.)?

Porota tak ukazuje celému národu, že hulvátství, arogance, urážení a ponižování druhých patří k současným obecně uznávaným hodnotám. Také oprašuje otřepaný předsudek, že slavným a uznávaným může být jen člověk hezký a drzý. Staví se do role soudců a tvůrců společenských měřítek a zapomíná na to, že jejich vlastní pozice je závislá na společenské poptávce a důvěře fanoušků.

Porota si neuvědomuje, že i ona sama prochází zkouškou - a to u publika, u svých kolegů a zároveň - ač je to jen čistě hypotetické - i u svých slavnějších předchůdců.

Domnívá se snad porota, že by se svým arogantním, urážlivým, sprostým, nekorektním a namyšleným chováním uspěla před zraky takových - narozdíl od poroty skutečně slavných a světově uznávaných - osobností, jako např. Edith Piaf, Eric Clapton, Luciano Pavarotti, Barbra Streisand apod.? Ví vůbec porota, že spousta slavných osobností byla na začátku kariéry odmítána (např. Ema Destinnová, že prý nemá hlas a není hezká apod.)? Chápe porota, že každý člověk nemusí být superstar, ale přesto si může rád zazpívat a zasoutěžit, což by měla ocenit (jak jinak by vznikly např. lidové písně)? Dokáže si porota představit, že před ní soutěžící z velké většiny předstupují s velkými nadějemi, důvěrou a odhodláním a že své vystoupení berou vážně (jak by se porotě asi líbilo, kdyby je někdo před jejich vlastním vystoupením či přímo při něm urážel, znervózňoval, ponižoval)?

Současná Superstar pouze potvrdila krizi současných (nejen) politických špiček obou republik a převahu sprostoty, arogance, neúcty, namyšlenosti a neskromnosti.

Naši kočující předkové - herci a zpěváci, tvrdě si vydělávající na živobytí a dělající umění s láskou a pokorou - by nad svými potomky, žijícími dnes - narozdíl od nich - v blahobytu, zaplakali.