Umění bez hranic znamená umění bez pravidel?

Černého plastika vyvolala silnou reakci - jak negativní, tak pozitivní. Zároveň vyvstala zásadní otázka, do jaké míry lze akceptovat umění, které uráží a ponižuje.

Domnívám se, že každý umělec má tvořit podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a neměl by být ničím a nikým omezován - jak z této věty vyplývá, jediným omezením umělcovy práce by mělo být jeho svědomí a vědomí.

A to je prubířský kámen každého umělce i smysl sporu o Černého plastiku.

Nechme stranou Černého nefér jednání ohledně zadání projektu a jeho "nesplnění". To s charakterem uměleckého díla nijak nesouvisí (ukazuje to pouze na charakter p. Černého).

Po revoluci nastala u nás tolik vytoužená svoboda. Svoboda, kterou mnozí vykládali tak, že se všechno smí a nic nemusí. Počin pana Černého vystihuje právě tuto myšlenku - je přece svoboda, mohu si dělat, co chci, bez ohledu na svoje svědomí a vědomí. A už vůbec bez ohledu na druhé.

Jenže se pak zjistilo (dospělo se tedy k dávné pravdě), že i svoboda musí mít svoje pravidla (jinak by společnost nemohla fungovat). V podnikání nelze jednat bez pevně daných zásad, jinak by nic nefungovalo. V chování k druhým lidem se musí ctít zákony (vycházející z přikázání nezabiješ, nepokradeš apod.) - všichní jasně vnímáme, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

Dle mého názoru to samé platí i v umění.

Vytvořit něco, co evidentně někoho uráží a ponižuje, překračuje stanovená pravidla - pravidla, že se nic nemá dělat s vědomím, že se to někoho dotkne, urazí ho to a poníží. Umění - pokud se podíváme do historie - bylo vždy vnímáno jako něco ušlechtilého a povznášejícího, popř. jasně ukazujícího chyby, nešvary a hrůzu tohoto světa - tedy jako něco, co burcuje - ne jako něco, co jen uráží, navíc tak primitivním způsobem.

Nazvat urážku ironií či nadsázkou je jen zastírací manévr (to je stejné, jako když někteří Němci v tzv. umění třetí říše líčili Židy jako zloděje a podrasu, např. film Žid Süss - jednalo se snad také o umění?).

Respektuji však umění takové, jaké jej umělci dle své vůle a schopnosti/neschopnosti vnímat své svědomí a vědomí vytvářejí. Proto Černého plastiku nelze nijak zakazovat či hanět.

Je však dle mého názoru šokující, že tak bezskrupolózní dílo, dílo, které zřejmě vzniklo bez hlubších pohnutek k reflexi evropských států, ale pouze z potřeby se ostatním vysmát (bohužel bez smyslu pro zesměšnění samotné České republiky), bylo vystaveno jako symbol našeho předsednictví EU.

Mám k tomu tyto důvody:

• V celé historii Evropy vznikaly děsivé konflikty jen díky předsudkům a různicím, které mezi jednotlivými národy panovaly a stále ještě panují - Černého plastika tyto předsudky a různice nemírní, ale znovu vyvolává a zesiluje, navíc tím nejnižším způsobem (důsledky si může každý domyslet sám).
• V době, kdy je Evropa zmítána krizemi, je každý čin, který evropské národy spojuje (nikoliv rozděluje), velmi důležitý - je důležité, aby v době krizí držela Evropa při sobě, nikoliv aby v ní začaly být podněcovány staré nenávisti a zášti - cožpak chceme zase války mezi evropskými národy?
• Obhajoba umístění Černého plastiky do Bruselu jako "zlidštění" koženého a úřednického Bruselu působí jako nepochopení fungování EU - EU se snaží být nestranná a pouze vykonávající vůli, ke které společně dospěly země EU - proto ta koženost a čistá úředničina - jakmile by EU začala jednat jako samostatný stát, tedy s emocemi, svými vlastními názory a postoji (tedy nikoliv jako pouhý úřad, který vykonává vůli zemí EU), byla by ohrožena jednota zemí EU (úřednící by vyjadřovali svoje názory a vůli proti vůli a kompromisním názorům všech zemí EU) - to je jako by úředník na úřadě občanovi řekl "já vám ten průkaz nedám, protože se mi nelíbíte" - úředník má také sloužit nám, občanům, podle pravidel schválených většinou v parlamentu - EU má sloužit zase členským zemím EU podle pravidel schválených zeměmi EU. Naopak buďme rádi, že je EU úřednická a dělá jen to, na čem se usnesli její členové - měli bychom o to naopak usilovat, aby taková byla co nejvíce.
• Domnívám se, že se naše země mohla v EU prezentovat jiným uměním, které by spojovalo, vybízelo k zamyšlení a okouzlovalo svou skutečnou originalitou - velkých umělců u nás přece žije hodně.

Černého plastika je dle mého názoru dobrá k uveřejnění v nějakém bulvárním humoristickém plátku, jehož humor je postaven na těch nejnižších urážkách a předsudcích. Rozhodně dle mého názoru nepatří tam, kde by se mělo prezentovat skutečné umění, umění velkých hodnot, které může komukoliv něco říct. Ne které může kohokoliv urazit a ponížit.