Topolánek už začal prohrávat

Topolánek - pro mnohé symbol člověka, který poslední dobou pouze vyhrával a vše se mu dařilo - vyhrál několikery volby (i když za cenu bezskrupulóznosti volební kampaně), sestavil vládu (i když jen díky zázračně prozřelým přeběhlíkům), začal s reformami (i když za cenu jejich nepromyšlenosti a bez většinového kompromisu), prosadil Klause na hrad (i když za cenu intrik, podivných nátlaků, vydírání a korupčního chování), začal díky verdiktu Ústavního soudu prohrávat. A pokud na sobě nezačne pracovat, další prohry (a mnohem bolestnější) budou následovat.

Žádný strom neroste do nebe. Moudré a výstižné přísloví, které jako by vystihovalo situaci, ve které se nachází premiér Topolánek.

Jeho přiznivci si nemohou vynachválit, jak je Topolánek úspěšný. Jenže v případě premiéra se v mnoha případech jedná o vítězství za každou cenu (i za tu nejhorší, jako jsou naprostá  a do očí bijící zkorumpovanost, zhrubnutí a vulgarizace premiérova chování a politické scény vůbec). Ano, Topolánek vyhrál volby, dokonce několik voleb. To mu nelze upřít. Ostatní výhry však už nejsou čestnými výhrami, nýbrž prosazováním vlastního zájmu porušováním veškerých morálních i politických pravidel a zásad.

Místo dohod a řešení v rámci politické korektnosti (předčasné volby, duhová koalice apod.) náhle prozřeli poslanci z konkurenční ČSSD, vláda - ač ve volbách její strany nedostali od voličů většinový mandát - prosazuje zásadní reformy a změny společnosti nikoliv formou diskuse a hledáním kompromisu, který by v parlamentu získal férovou většinovou podporu, ale válcováním ostatních díky podpoře náhle prozřelých přeběhlíků.

Premiér a jeho vláda určuje, co a jak bude fungovat - na co je diskuse? Na co většinový kompromis, když všechno podpoří přeběhlíci? Na co nějaké výsledky voleb, ve kterých se žádná většina společnosti nepřiklonila pouze k názoru ODS? Tak plaťte u lékaře, v nemoci nedostanete první tři dny ani korunu apod. A komu se to nelíbí, jde proti nám. My můžeme všechno a nikdo nám do toho nebude mluvit. A reformy jsou úspěšné, cožpak nevidíte, jak poklesl počet návštěv u lékaře a nemocnost? A proč asi? Protože jsme eliminovali simulanty! Že k lékaři přestali chodit nemocní lidé jen proto, aby ušetřili a aby se jim přijmy nesnížily natolik, že by nemohli utáhnout domácnost? Že lidé radši začnou přecházet chřipky? Že z toho mohou vzniknout mnohem horší následky a že se to v budoucnosti české společnosti mnohokrát nevyplatí? Źe asi těžko každý rozpozná závažnost příznaků, neboť každý není lékař? To všechno jsou výmysly a lži, vzkazuje premiér i vláda.

Arogance moci už dostoupila vrcholu.

A tak premiér nadále prokazuje svoji aroganci svým chováním ke všem ostatním, kteří s ním nesouhlasí, a jeho příznivci jsou schopni ho omluvit za cokoliv - snad i kdyby někoho ve svém pověstném vzteku zranil či zabil, omlouvali by ho stejně zarputile jako nyní.

Jenže některá rčení mají trvalou platnost. Pane premiére, tak jako žádný strom, ani Vy neporostete do nebe!

Ústavní soud zrušil jeden z pilířů Vaší tzv. reformy, zrušil první 3 dny nemocenské zdarma. Prohrál jste, poprvé jste narazil. Vztekáte se s ministrem Nečasem a obviňujete soud ze závislosti na opozici. Ano, někdo s Vámi nesouhlasil, tak musí být zákonitě špatný a jeho rozhodnutí také. Co se třeba zamyslet, jestli jste náhodou neudělali chybu Vy? Platit pojištění, pracovat poctivě a pořádně a nedostat v době nemoci ani korunu? Nechat opravdu nemocné lidi živořit s minimem příjmu? Opravdu to považujete za správné? A proč jste si to samé neschválili i pro sebe?

Tato premiérova první opravdová prohra by měla být pro něj varováním. Může totiž odstartovat definitivní konec "úspěšného" Topolánka. Jenže to by premiér musel být schopen sebereflexe. Reakce na rozhodnutí Ústavního soudu však ukazuje, že toho schopen není. Všechno musí být podle něj. Jinak je všechno špatně (stačí si uvědomit, jak se premiér chová, aby bylo zřejmé, co je za charakter - nadává opozici, kope do auta novináře, uráží odbory, vlastní straníky umlčuje, když chtějí projevit nesouhlas s jeho politikou, koaličním partnerům - ať jsou bůhvíjací - neustále vyhrožuje, obviňuje ostatní, aniž by dle svých slov musel předkládat nějaké důkazy a aniž by respektoval výsledky nezávislého vyšetřování).