O víkendu k nám dorazí papež Benedikt XVI. Navštíví jednu z mála zemí světa, kde je převaha ateistů a věřících, co se nehlásí k žádné církvi. Aby zaujal a přesvědčil, bude muset výborně argumentovat, vysvětlovat a naslouchat.
Česká společnost nemá problém s vírou, ale s katolickou církví, tj. institucí. Všichni kritici české společnosti, kteří hodnotí Čechy jako ateisty jen proto, že nechodí do kostela, nečtou Bibli a neuznávají církev (jako kdyby víra souvisela pouze s těmito atributy), by se měli vážně zamyslet:
- Češi jsou kritičtí k a citliví vůči tomu, kdo káže vodu a pije víno - přesně takové chování vidí u praktikujících věřících a církevních činitelů - nejde jen o neslavnou církevní minulost, kdy žádný katolík nemůže popřít války ve jménu Krista (Bible je přece o lásce k bližnímu svému, a to i k nepřátelům!), násilnou rekatolizaci a pronásledování každého, kdo nevyznával jedno jediné učení a jedinou církev, a hromadění církevního majetku, ale i o chování současných křesťanů - pokud se totiž někdo vydává za křesťana, musí počítat s tím, že jej bude okolí posuzovat mnohem přísnějšími měřítky - a pokud neobstojí (a že je takových "katolíků" hodně, o tom právě svědčí mimořádně vysoká nedůvěra společnosti ke katolické církvi a jejím představitelům), měl by zpytovat svoje svědomí, nikoliv ostouzet ty, kteří jej vidí bez pozlátek a svatozáří, a proto mu nedůvěřují - za nedůvěru si může každý sám (nejde o to jen křesťansky mluvit, ale hlavně se křesťansky chovat).
- Je zřejmé, že církev nemůže uhlídat všechny své členy a představitele - chybuje každý, jsme jen lidé. Katolická církev však nemá žádný účinný mechanismus, jak chyby jednotlivců napravovat ani jak předcházet tomu, aby se tyto chyby neodrazily v chování a učení celé církve (nezpochybnitelná papežova neomylnost, církevní hiearchie svádějící ke kariérismu v církvi apod.). Naopak sama intrikuje, zahlazuje stopy, nedokáže přiznat pravdu a pochybení.
- Katolíci si zvykli na to, že křesťanství a katolická církev jsou nejen z historického hlediska uznávané hodnoty, ze kterých vychází naše evropská civilizace. Domnívají se tedy, že nemusí nic dělat a budou všude uznáváni, nekriticky přijímáni a akceptováni - je pravda, že v některých zemích jim to skutečně prochází (Polsko apod.) - ale v Čechách musí svůj názor i svou víru obhájit, což je jim samozřejmě nepříjemné, protože je to náročné a vyčerpávající. Moderní civilizace by měla být o diskusi a argumentech, nikoliv o dogmatech a slepé (vynucované) poslušnosti - jedině tak lze předejít válkám a fanatismu.
- Většina Čechů prý nečetla Bibli. Kolik katolíků ji skutečně četlo? A kolik jich Bibli rozumí? Stádovité poslouchání četby z Bible v kostele či bezmyšlenkovité listování při modlitbách opravdu neprokazuje duchovnější rozměr.
- Víru Češi chápou jako intimní záležitost. Ne jako svetr s nápisem "Jsem křesťan, koukejte, jsem lepší než Vy". Nechápou, proč by jim měl někdo přikazovat, co si mají myslet, aniž by si předkládaný názor mohli dobrovolně osvojit či s ním polemizovat. A v katolické církvi to je stále jen o "správné" víře, "správné" církvi a "správných" názorech. Souhlasíte s antikoncepcí? Špatně, přečtěte si, co hlásá katolická církev, a pokud jste katolík, musíte tomu věřit. Nesouhlasíte se současným papežem? Špatně, při mši se za něj musíte spolu se všemi pomodlit a popřát mu hodně zdraví, tak jako ostatním funkcionářům církve. Nesouhlasíte s názory svého faráře? Nic nenaděláte, musíte ho každou neděli při mši poslouchat a nemůžete nic namítnout, natož s ním diskutovat. Co na tom, že Kristus kázal proti modloslužebnictví - klaňte se ostatkům svatých!
Katolická církev a její představitelé (včetně papeže) by si měli uvědomit, že musí odhodit mocenské manýry z minulosti (dnes už své ovečky tak snadno neovládnou a nezblbnou) a vrátit se k základům své víry, k Bibli - pokud by si ji pořádně přečetli, našli by řešení, jak najít ztracené věřící - v jednáních a činech Ježíše Krista, který - ač nic neměl - dokázal přesvědčit svou mluvou a hlavně skutky.
