Kritizovat USA bylo od premiéra velmi laciné

USA zveřejnily pravidelnou výroční zprávu o dodržování lidských práv ve světě. Na zveřejněnou kritiku poměrů v ČR reagoval premiér tak, že kritiku od státu, který mučí zajatce, nelze brát vážně. Podle této logiky by se ČR nemohla vyjadřovat k ničemu, co se jí netýká - kritika od země, ve které bují korupce, a která tedy není také bez chyb, by přece neměla žádnou cenu. ČR by tedy nemohla kritizovat poměry na Kubě, v Číně apod. Absurdita výroku pana premiéra je evidentní.

Žádný stát nemá své vnitřní poměry tak ideální, aby mohl kritizovat druhé, aniž by si dle českého přísloví nejprve nezametl před svým prahem.

Pokud se však ale jedná o stát demokratický (a USA i ČR demokratickými státy jsou, fungují v nich demokratické mechanismy - svobodné volby apod.), nelze takovému státu upírat právo vyjadřovat se o poměrech v ostatních státech, zvláště když se jedná o světovou velmoc, která je hlavním světovým tahounem v boji proti terorismu.

Premiér měl reagovat tak, že bere to, jak nás vidí USA, vážně, a zároveň mohl poukázat na to, že v USA nejsou podmínky také zrovna ideální, např. mučení zajatců (kritika měla ale zaznít v okamžiku, kdy se mučení odhalilo). Jeho reakce však připomínala typicky čecháčkovský alibismus - my si to děláme, jak chceme, a nikdo nás nebude poučovat, zvlášť když sám není svatý.

Je to typický problém, který je vidět i v chování lidí mezi sebou - místo sebereflexe útok, místo naslouchání ucpané uši, místo slušné reakce urážení se.

Nevěřím tomu, že ve zprávě USA (nečetl jsem ji) se na ČR nějak útočí či se zpochybňuje její demokratické založení - pouze se upozorňuje na to, co se zvenčí jeví jako problém. Ne každý pohled na nás musí být pro nás ten nejpříznivější - měli bychom se však umět zamyslet, obhájit, nikoliv útočit a cítit se dotčeně. Protože pokud chceme být s ostatními státy přátelé, měli bychom i jejich výtky vyslechnout jako výtky přátelské, nikoliv útočné a urážlivé - ostatně kvůli urážení se vznikalo nejvíce válek.