Jaký měl Alois Jirásek vztah k bolševismu a komunismu

Díky zneužití Jiráskova díla komunistickými ideology si mnozí myslí, že Jirásek byl průkopníkem komunistické ideologie. Bylo tomu skutečně tak?

Ideologickou masáží se podařilo Jiráska a jeho dílo překroutit a zneužít a udělat z něj strašáka pro většinu čtenářů. Málokdo už měl (a dosud má) chuť si ověřit, o čem a jaké skutečně je Jiráskovo dílo. Že všechny předsudky, vyvolané komunistickými vykladači Jiráskova díla, jsou liché a že Jirásek je každým svým dílem milovníkem svobody názoru a vyznání, tolerance a snášenlivosti a lásky ke svým bližním.

Je téměř jisté, že by Jirásek nesouhlasil s komunistickým režimem jako režimem potlačujícím hodnoty, které vyznával a které mu byly nade všechno. Svoji odvahu ostatně prokázal za první světové války, kdy se nebál vystoupit proti tehdejšímu režimu, i když ještě zdaleka nebylo jasné, jak válka dopadne.

S vysokou pravděpodobností by o komunistické době napsal nové Temno či podepsal protistátní Manifest (mimochodem Jiráskovo Temno excelentně evokuje právě dobu komunistického režimu v tom, jak líčí nesvobodu po Bílé Hoře, skrývání vlastních názorů a náboženského vyznání, strach a přizpůsobivost) a zřejmě by se dostal na index.

Ostatně stačí si přečíst, jak Jirásek, politicky pravicově zaměřený (v letech 1920-1925 byl senátorem za pravicovou Národní demokracii), už v roce 1926 varoval před nebezpečím fašismu a bolševismu:

"Smutnější je to, že ve sborech i mezi žactvem se ujímá bolševismus. A co se trpí straně komunistické a co dělají socialisté - i ti národní! Jak se nemá vzmáhat fašismus. Dnes čtu ve Venkově, že Moskva dala rozbít nebo hrubě poškodit sokolský slet. Věřím tomu, ale také tomu, že se naši nedají."

A co si myslel o bolševické Moskvě, to napsal na pohlednici s vyobrazením Moskvy:

"Moskva! Obraz kdysi mocné, teď ponížené, bělokamenné matičky, připomeň vám kruté násilí, jež zhubilo tolik mužů vědy, připomeň vám, že třeba rychlé pomoci!"

Co dodat? Jirásek připomíná našeho blízkého, o kterém jsme zjistili, že je vlastně jiný, než jsme si mysleli.