Výjimečně se musím “Slunčat“ zastat.

Často sluníčkům, co mají plná ústa demokracie a svobody, otloukám o hlavu známý výrok připisovaný Voltairovi: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“.

Obvykle tehdy, když mají snahu zakazovat, vyhrožují trestním stíháním, za výrok či postoj by zavírali, nebo když se prostě chovají jako svazáci z padesátých let, jako například muzikant David Koller, který oznámil, že nebude hrát v žádném klubu, který umožnil vystoupit kapele Ortel.

A proto, že nechci jednat, jako jednají oni a stát se pokrytcem, zastávám se tedy nyní sluníček s Tibetskými vlajkami.

Aby bylo jasno, sympatizuji se Zemanovou snahou o navázání užších kontaktů s Čínou. Nevadí mi Čína, nerozumím pýše, která velí dávat doporučení a rady této prastaré říši, která tu bude nejspíš dávno po tom, co se Spojené státy americké promění v několik běžných latinskoamerických republik.

Nevadí mi ani výzdoba Evropské třídy rudými prapory. Takové prostě čínské vlajky jsou a já si nevšiml, že by svůj model vnucovali nám, nebo komukoli jinému.

Ovšem právě tak, jako já půjdu vítat Merkelovou s nějakým odsuzujícím transparentem, až přijede, tak mají slunčata právo vítat čínského prezidenta jak je jim libo. Třeba vlajkou Tibetu.

                ---------------------------------------------------------------------------------------

A zde je nutno rozlišovat. Pokud poškozují barvou čínské prapory, nebo je odstraňují, nemilosrdně bych je stíhal za vandalství, případně za poškozování cizí věci. Nedělal bych z toho žádné politikum, jen bych je nechal škodu zaplatit. Protože poškodili něco, co jim nepatří. Ovšem pokud si stoupnou k Evropské třídě s JEJICH vlajkou Tibetu, mají na to podle mého názoru, v našem zřízení plné právo.

Jsem si jistý, že čínský prezident ví, že ne všichni jsou z něj nadšeni a že na západě mohou lidé svůj negativní postoj svobodně projevit. Jistě z toho nemá neklidné spaní. Problémem tedy zůstává naše policie. Ta v tom, zdá se, opravdu tápe. Nerozumím tomu, proč má znovu a znovu problém pochopit, co občan smí a co nesmí

Je tak těžké se naučit, že když uvidí aktivistu něco ničit, měli by zasáhnout, pokud uvidí aktivistu stát s transparentem, měli by ho nechat být? Pokud takto stojícího aktivistu fyzicky atakuje prezidenta vítající čínská komunita, měla by policie zasáhnout proti nim. Pokud se dostanou do sporu dvě frakce demonstrantů, měli by zasáhnout proti té straně, která začne fyzický kontakt a někoho napadne. Opravdu je to tak těžké? Policie vypadá, že má problém se zorientovat u téměř každé pouliční akce. Že neumí posoudit, co si občan smí dovolit a co nesmí. Že jedná „ad-hoc“ a podle nálady.

Pravdou je, že někdy se policisté opřou o existující zákon, ačkoli i v takových případech mám dojem silné svévole. Příkladem budiž třeba nedávné zatčení Adama B. Bartoše za to, že projevil svoje přesvědčení, že se česká reprezentace dopustila vlastizrady a že vlastizrada by měla být potrestána trestem nejvyšším. Obvinění politika z vlastizrady přece není nic nového, slyšeli jsme to již mnohokrát, nedávno třeba od senátorů směrem k Václavu Klausovi za jeho neochotu podepsat Lisabonskou smlouvu. V čem se tedy lišil Bartošův výrok? V dovětku že vlastizrada zasluhuje trest? Ale vždyť to je jen konstatování právního stavu, panujícího v naší republice. No samozřejmě že vlastizrada zasluhuje trest. Tak hovoří zákon, proč tedy stíhat někoho kdo to zopakuje? … nevím. Protože je to ten odpudivý Bartoš?

                ---------------------------------------------------------------------------------------

A šel bych dál, když už jsme u toho Bartoše. Netrestal bych ho (ani nikoho jiného) dokonce ani za zpochybňování holocaustu a podobné výroky. Ne proto, že bych se domníval, že k němu nedošlo, ale proto, že mi není jasné, proč by mělo být povinné věřit jakémukoli výkladu historie. Pokud se někdo domnívá, že zmizelí židé šťastně žijí na nějakém schovaném ostrově kdesi v Karibiku, má podle mne právo si to myslet a dokonce to i říkat. Lidé věří různým věcem, proč by některé události měly být z tohoto vyjmuty, proč by jim měl být dán speciální status a byl nakázán jejich jeden povinný výklad? Byť by byl stokrát pravdivý! Protože co dál? Musíme věřit v globální oteplování? Jsme povinni věřit v evoluci? Musíme, (nebo naopak nesmíme, podle doby a místa) věřit v Boha? V tržní hospodářství, Kapitalizmus, Komunizmus, Liberalizmus? V to, že Rusko je zlé? Že Amerika je zlá? V genocidu Arménů? V genocidu Indiánů? A co v genocidu bělochů? Co si smíme myslet? A co musíme?

Jiná písnička samozřejmě nastává v momentě, když zazní výzva třeba k nějakému lynči, nebo likvidaci. Tam bych já viděl tu hranici. Ale pokud bude někdo říkat například, že japonský národ neexistuje, ale jsou to Korejci křížení s mimozemšťany, tak ať to říká. O Japoncích, nebo o jakémkoli jiném národu.

Zkrátka mám takovýto vypjatý přístup ke svobodě slova a to i při vědomí určitých rizik s tím spojených. Nezlobte se za to na mě. Mám tento přístup hlavně proto, že jsem přesvědčen, že nevyřčené myšlenky nezmizí, ale žijí dál vlastním životem a co víc, mutují a nabírají na sebe určitou výbušnou energii, protože „chtějí“ být projeveny. Vystihuje to rčení: „Zavřená kočka se mění v tygra“.

Tak takhle jsem na tom. Slunčata považuji za lháře a pokrytce, když tlachají o demokracii a potom blokují nahlášenou demonstraci, se kterou nesouhlasí. Nechci být jako oni a proto říkám, že mají právo protestovat proti Číně, jakkoli s nimi nesouhlasím.

                ----------------------------------------------------------------------------------------------------