Nastěhoval jsem si domů bezdomovce

Vzniklo to tak nějak samo od sebe. Potřeboval jsem pomoct s vystěhováním starého gauče a dalšího nábytku. Kousek od domu na náměstí popíjela partička bezdomovců, tak jsem se jich zeptal, jestli si nechtějí vydělat nějakou korunu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bylo to výhodné. Zaplatil jsem o mnoho méně, než bych zaplatil standardním stěhovákům. Takže jsme se dali do řeči, trochu se poznali, kluci zamakali a oddřeli to, co se nikomu nechce dělat. Jednoho dne se dva z nich zúčastnili malého večírku u mne doma. Byli fajn, tak jsem si řekl, proč jim nepomoct? Venku byla zrovna velká zima – souhlasil jsem tedy, že mohou nějaký čas zůstat.

Oba dva se ale zabydleli a já cítil, že nemám právo poslat je zas do nehostinných podmínek venku. Musel jsem jim tedy vybavit pokoj. Sehnal jsem nějaký starší nábytek aby nežili jak zvířata. Však toho si už užili dost. Bohužel jsem musel najmout stěhováckou firmu, protože moji dva hosté nebyli zrovna doma, nebo neměli chuť. Ale to je v pořádku, přece jim nepomáhám proto, abych je nějak vykořisťoval a využíval je na práci, no ne?

Klukům se u mě líbí. Což se asi rozkřiklo, takže jsem po čase přišel domů a v bytě byli další tři. Prý jen přes zimu. No, byt mám velký a myslím si, že mám morální povinnost se tedy rozdělit. Protože mých nových přátel je teď víc, přestěhovali mne do menšího pokoje, který jsem jim původně vyhradil. A sami se zabydleli v mém obýváku a ložnici. Ale to je v pořádku, proč bych měl sám mít velké prostory a oni by se měli někde mačkat?

Jen mám trochu starosti s finanční situací. Původně jsem myslel, že když nás bude víc, tak se snadněji složíme na nájem, energie a tak. Ukazuje se ale, že musím platit více za spotřebovanou vodu a energie. Bohužel  jsem na to pořád sám. Kluci zatím stále nenašli práci. I když teď už mají zázemí, vypadá to, že předsudky lidí jsou větší než jsem čekal a proto je nikde nechtějí vzít.

Nevadí! Já, protože jsem proti nim zvýhodněný, tak si najdu ještě jednu práci a společně to zvládneme. Vždyť jsme proboha lidi!

Zjistil jsem, že mi situace dává příležitost osobnostně vyrůst a naučit se nové věci. Například se pomalu odnaučuji své úzkoprsosti a maloměšťáctví. Byt býval dříve striktně nekuřácký, ale kdeže loňské sněhy jsou. Copak mám právo kluky omezovat v tom co dělají? A stejně se mě neptali, tak se alespoň naučím větší přizpůsobivosti. Beru to jako příležitost.

Včera se nastěhovali další. Přiznávám, že je to těžké, ale tomu nesmím podlehnout. To vědomí, že na hlavním nádraží ubylo nějakých deset lidiček, kteří jsou nyní v teple… To hřeje i mne. Bohužel doba je zlá. Dnes jsem šel okolo hlaváku a zdá se, že uvolněné místo bylo ihned zaplněno novými lidmi bez domova. Zkusím přesvědčit svoji sestru, jestli by některým nepomohla.

Vždyť přece oni nechtějí nic jiného než lepší život. Je mojí morální povinností jim ho poskytnout.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Absurdní? Držitelé klíčů od Evropského domu, dnes učinkují v přesně stejném příběhu.