A čtvrtá v tom dostane hlavní roli. To bude určitě nějaký další „majstrštyk“ naší oblíbené „čétévé“, řekl jsem si a jal se seriál o další svobodomyslné umělkyni demonstrativně bojkotovat.
Dokonce jsem se kvůli tomu, asi po třech dílech, které proběhly bez mé účasti, pohádal i s milovanou dcerou, která k těm dnešním vysoce emancipovaným megerám nemá světonázorově zas až tak moc daleko. Naštěstí jsem, kvůli lehkému alkoholovému opojení nás obou, další debatu rázně utnul, protože z dřívějška vím, že některé naše názory jsou prostě „nesmiřitelné“ a další debata by určitě nebyla ku prospěchu věci a šel raději na kutě.
A pak jsem překonal ten lehký odpor k čété, k feministkám i Gaislerové, zmáčkl červené tlačítko a pustil si tři díly odrazu. Jen tak, ze studijních důvodů, abych se, třeba tady, mohl na toto téma s někým pohádat. No, řeknu vám, byl to průser. Ale ne takový, na jaký jsem byl už předem duševně připraven a o to to bylo horší. Protože co može byt pro starého, šovinistického a mačistyckého chlapa větším ponížením, než když mosí uznat, že ta jeho cérka měla vlastně pravdu. A dokonce i ta naše, často superkorektní a neangažovaná televize, natočila něco, co považuju za něco fakt dobrého. Dokonce jsem i tu Aňu musel pochválit. I když vzhledem k roli to zase nebylo až tak těžké. Říkal jsem si, že ani nemusela moc přehrávat. I když je pravda, že Boženka Kameníková se mi přece jen líbila o dost víc. To mi snad, vzhledem k mému věku a jejich rolím odpustí i skalní Aňiňi fanoušci. To nemluvím o výkonu pana Hájka. Přiznám se, že takto dobře zahranou roli jsem v našich filmech už dávno neviděl. Ale i ostatní herci byli, z mého pohledu, vynikající a opět jsem nechápal, jak mohou někdy zahrát tak uvěřitelně i role z doby, která byla tak složitá a příležitost ke sklouznutí k nějaké karikatuře tak snadná a jindy se na to pomalu nedá dívat. No, sice nevím, ale tuším. Já jsem přesvědčen, že sice scénář je základ, ale nejdůležitější je role režiséra. Tak jsem si pomalu zakřičel: jak toto, kurva, mohla natočit nějaká ženská!!?? Jak vidno, mohla. Chtěl jsem udělat fórek, jakože musím uznat, že zázraky se dějí, sice ne často, protože by to jinak nebyl zázrak, ale nechci si to rozházet ani u dcery, ani u zdejších dam a tak to raději vynechám.
Tento blog není ani recenzí, ani tu nebudu vypisovat, co se mi ještě líbilo a co už ne. Někomu se nelíbilo množství „ erotických scén“, někomu použití dnešního jazyka. Mně se líbilo oboje a množství se mi zdálo docela přiměřené. I v mém věku. K těmto věcem mám totiž poměrně benevolentní a kladný přístup. Dokonce bych souhlasil s Bolkem Polívkou, že v tomto směru jsem spíše „průměrná ženská“, takže mne to vůbec nepohoršovalo. Podobně jako jazyk. Myslím mluvený a ve filmu. Spíše si nedovedu představit, jak by ve vypjatých situacích vyznělo využití frází běžných v té době. Tedy, ne že by se mi v tom seriálu líbilo úplně všechno. I z pohledu chlapa, který má naprosto jasno, jak by měl prakticky za každých okolností, probíhat ten normální a správný světa běh. Ale musel jsem uznat, že snaha o pochopení doby, mezilidských i politických vztahů, mne svou snahou o "objektivitu" přímo zaskočila.
Tož tak, dostal jsem, od všech těch výše uvedených cérek, pořádnou facku. V tomto případě však nezbývá nic jiného, než poděkovat. Poslední díl už jsem sledoval v přímém přenosu.
