Zdravím, já úplně ten rozruch nepobral....Víc jsem se těšilo, než si užil.... Máme všeobecně tendenci skákat z jednoho kliše do druhého, to seriál potvrdil. Jinak za mě čistej průměr....

Já se přiznám, že v mém případě nešlo o žádné demonstrativní odmítnutí. Prostě jsem na Božku nebyl vůbec zvědav. A je mi úplně jedno, jestli to natočila nějaká feministka nebo Jirka Strach. Naštěstí to nebylo natočeno pod hlavičkou Netflixu. To by Boženu nebo jejího manžela hrál určitě hrála osoba tmavé pleti...

V pojetí našeho dramatického kroužku byla hra "Old Bělidlo Valley" pojata zcela opačně. Babička byla zcela vypuštěna, a hlavní postavy byly mužské: pan otec, Old Shaterhand a Vinnetou. Dále přidán dr. Freud a lord Henry. Psi Sultán (s turbanem na hlavě) a Tyrl (v kožených kraťasech s padacím mostem) jsou též rodu mužského.

O charakterech Vámi zmiňovaných umělců nic nevím, tak jsem vnímal seriál hlavně jako příběh + kvalitu zpracování. Z počátku Vašeho článku jsem se chtěl ohradit, ke konci se ale krásně shodneme

Bylo takové čtyřdílné Freudovské podřeknutí všech zúčastněných.

Nevím, co přesně chtěl autor říci, mimo to, že chtěl být vtipný...Viděl jsem dva díly: průměr, první lepší. Všichni žasnou nad tím, že herec hraje dobře - ano v české produkci televizní neobvyklé. Všichni žasnou, že se tam souloží - ano, oni dost souložili a bez antikoncepce. Všichni žasnou, že to měla Němcová těžké - ano, když si ženská nechá udělat 4 děti, nemá moc peněz, chce si romanticky užívat s kdekým, rychle chátrá, manžel je na ni naštvaný a ona přitom ještě chce psát slušnou literaturu, pane jo, to je tedy konstelace. Takže ta rakovina na závěr byla prostě dramatická tečka za dramatickým životem ženy, která chce dělat věci po svém. Asi se měla inkarnovat jako chlap, pak by jí to snad šlo líp.

Nedívala jsem se a dívat se nebudu.

Já si dělám odevždy představu o autorech podle jejich díla a ne podle toho co o nich stvoří jiní, platí to i o škole.

Když jsme dostávali školní učebnice přečetla jsem hned ten den celou čítanku. Četla jsem samozřejmě knížky a to celý život, všelijaká témata a to usilovně, některé knížky i mnohokrát a mám svoje oblíbené autory.

Dělám si legraci a říkám, že si budu muset napsat svůj životopis sama, aby někdo, kdyby jej po mé smrti psal nenapsal něco co vůbec tak nebylo, tedy můj životopis zkreslil, či napsal tendenčně. :-)

Uf! To jsem ráda, že jsem poctivě blog přečetla, nejen titulek. Před prvním shlédnutím seiálu, jsem totiž měla podobné pocity jako vy s tím, že se raději nebudu dívat. Výsledek předčil mé očekávání. Film jsem nebrala (dle připomenutí autorek) jako dokument, ale jako příběh. A výkon herce Honzy Hájka byl skvělý. A věřím, že jsou všichni jeho krajané (Moravská Třebová) na něj pyšní, tak jako já.

Spisovatelka Božena Němcová zůstává v mém srdci uchovaná tak, jako dříve, už mnoho let.

Zdravím a jsem rád, že jste dočetla! Jinak se mrkněte k paní Pantlíkové, bylo by asi hloupé, kdybych to tady kopíroval.

No vida, aspoň jste si, jako muž, přišel na své... Já se s Vámi tak úplně neshoduji - a nevím, co by na seriál říkala Božena. (Tedy spisovatelka

B. Němcová). Zdá se, že se autorkám seriálu povedlo dosáhnout nechtěného.... Z "hrdinky" chudinku a z "násilníka" hrdinu...

Ale klidně mi řekněte na plná ústa, že s tím mým "šovinistickým", mužským pohledem vůbec nesouhlasíte, paní Pantlíková. Já se na vás zlobit nebudu a ani se vás tady nebudu snažit nějak zesměšňovat, jak mají ve zvyku mnozí zdejší demokrati, když se jim sáhne na modly.

Mně se sice tento příběh zdá poněkud blíže realitě a kontextu doby, než to, co nás učili ve škole a ten, který byl dosud většinově prezentován, ale to neznamená, že bych si myslel, že by měl chlap mlátit manželku, nebo že by Němec byl nějaký svatý či chudinka. Měli to prostě hodně těžké a nikdo neví, který z nich přitom trpěl více.

Ale na pohádkách Boženy Němcové jsem vyrůstal, Babičku jsem měl dávno přečtenou ještě před tím, než mne čekala ve škole jako povinná četba, podobně jako V zámku a podzámčí, Divá Bára, Dobrý člověk... Byly to krásné pohádky a laskavé příběhy, do kterých jsem často sám unikal, podobně jako paní Božena. Jenom s realitou měly společného velmi, velmi málo. I pro mne zůstane paní Božena tou spisovatelkou z dětství a mám ji rád stejně jako doposud.