Intoši všech zemí ... aneb volby do Evropského parlamentu jsou opět zde

Tak už je to opět tady. Nejdůležitější volby ze všech těch důležitých jsou přede dveřmi a zase to začalo. Ruleta o nejvýnosnější koryta, nejvíc peněz za nejméně odpovědnosti, se roztočila a krupiér se už už chystá hodit kuličku.

Červená, nebo černá? Pravice, nebo levice? Konzervy, nebo progres? Odpovědný volič hltá předvolební spoty, prohlášení lídrů a vždy objektivní zprávy a komentáře té nejobjektivnější české televize a při jízdě autem si málem ukroutí hlavu za všeckýma tyma bilbórdama kolem cesty, které nabízejí tak skvělou budoucnost a světlé zítřky!! Stačí tak málo!! Přijít k těm urnám a HODIT jim to a jsme v EVROPĚ! Chronický pesimista by mohl zamrčet něco o tom, že jsme spíš...úplně někde jinde, tam, kde místo světlých zítřků je spíš tma a líbit se tam može možná Pospíšilovi s nejlepším moderátorem publicistických pořadů, ale to je jedno. Prostě jsme TAM.

Ten "neodpovědný" volič, který už přežil ty desítky a desítky výživných volebních kampaní to má těžší. Zjistil, že jeho „odpovědnost“, ( s kterou se snažil zajistit lepší zítřky pro sebe, pro své potomky, ale třeba i pro takový, dnes docela pofiderní anachronismus, svou vlast, kterému on stále ještě věří), tak že ta jeho „odpovědnost“ se přemění po sečtení hlasů, ve SKUTEČNOU ODPOVĚDNOST, z které on má po všech těch zkušenostech docela obavy! Odpovědnost politika, poslance,  který se zvolením stává jedním z bohů na Olympu, v případě monoteistických náboženství pak Božím náměstkem, nebo přinejmenším andělem spásy. Poslance, který ví sám nejlépe, co je pro toho kterého človíčka dobré a dělá to se vším svým nasazením a se svým nejlepším vědomím a svědomím. No prostě donutí toho voliče, aby byl šťastný, kdyby se ten z toho měl pos..., tedy - ať už se mu to líbí, nebo ne. Pokud není volič zároveň i spokojený, není to vina politika, ale toho, najednou hloupého voliče, který to úsilí prostě NECHÁPE!!

Zaujal mne jeden volební spot strany, kterou jsem kdysi volil a která se zaklínala svým konzervatizmem a jejíž tehdejší lídr se tvářil, že bude konzervativnější, než konzerva a proto také opustil málo konzervativní stranu lidovou. Nebudu se teď zabývat tím, co zbylo z deklarovaných tří zásad, které si tato strana dala do názvu, ale nedá mi, abych si nevšiml toho, co zbylo z toho údajného „konzervatismu“. Nemá asi smysl, vypisovat všechny ty úlety, z nichž podpora multikulturalismu, gender a LGBT komunit je možná nejkřiklavější, ale jejího volebního spotu. Jak známo, tato ultraproevropská strana je asi nejoblíbenější u těch nejvíce viditelných a nejinteligentnějších elit v oblasti intelektuální, kulturní i společenské, takže v tomto spotu vystoupili ti nejlepší, nejangažovanější a dnes nejpreferovanější umělci, kteří si vybrali jako téma, v politické branži asi nejsprostší slovo – BREXIT… Vtipně tak nahradili původní slovo, které je však natolik sprosté a pohoršující, že se ho ani neodvážím použít. Brexit je prostě „sprosté slovo“. Co na tom, že si ho odhlasovali občané jednoho z nejkonzervativnějších a nejdéle trvajících státních útvarů na světě. Že se tak stalo ve svobodném referendu. Brexit je prostě sprosté slovo z dílny samotného ďábla! A aby to bylo echt „ftipné“, udělí nejangažovanější ze všech angažovaných (poněkud mimo děj předcházející části toho spotu), „Ovčáčkovi“ ránu holí, aby jako bylo jasné, kdo je tady padouch a kdo hrdina a že budeme bojovat se zlem ve všech jeho podobách a hlavně - NEUHNEME!.

To je jistě jen taková angažovaně umělecky pojatá legrace, dle dnešních uměleckých měřítek jistě inteligentní a se společenským přesahem, které my, sedláci z dědiny, nemůžeme rozumět. Mně to sice spíš připomíná grotesku z éry němého filmu, kdy záporný hrdina dostal facku a lidi v kinech se mohli umlátit smíchy, ale třeba paní Spáčilová na to bude mít jiný názor. Budiž, je to jejich věc, jakým způsobem nalákají své inteligentní voliče. Ale co si má jen trochu reálně myslící člověk myslet o tom, s kým že se to spojili při rádobyprosazování svého volebního, stále jistě KONZERVATIVNÍHO, programu. Takže, soudruzi „konzervativci“, pokud vám na totok někdo skočí, tak potěš kobliho…

Tím nechci říct, že by to měl ten „nezodpovědný volič“ u jiných stran lehčí. Když jsem poprvé viděl na plagátě tu vyretušovanou dámu, (která většinu posledních měsíců v europarlamentu nedělala nic jiného, než že hledala v Řecku pod kameňama  tych potřebných padesát syrotků), jak se na mne lascivně usmívá a dělá na mne to prstové srdíčko, byl jsem opravdu blízko přestupku a trestnému činu.

Tož, hlavně klid a slunečný víkend přeju. A intoši všech zemí...
 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Jurčák | pátek 10.5.2019 12:12 | karma článku: 31,38 | přečteno: 844x