Kolja

Učíme se zvykat si na to, že dnes je tohle a zítra může přijít něco zcela jiného. Dva roky tréninku života v nejistotě se nám budou hodit. 

 

„Utekl COVID, protože přišla válka“ kdosi kdesi uvedl. Je pravda, že jsem se musel dneska hořce pousmát, když jsem si otevřel st­ránky nejmenovaného úřadu a viděl výrazně označený nad­pis „Boj s koronavir­em“. Teď jsou boje jinačí. Kdo by si to před dvěma lety pomyslel, když jsme si mysleli, že je tak zle, že hů­ře už být nemůže. Zmatek, strach, nepřehledná situace, obavy z budoucnosti. A je to tady zas a ve zcela jiný­ch souvislostech a řekl bych, že s ještě drsnějšími hr­ozbami. Ode všech a ze všech stran přich­ází dopisy plné otazníků. No, nemám na ně odpověď, sam­ozřejmě. Rád bych ale viděl, jak se nezapomíná na ener­getickou krizi, na inflaci a na oh­rožení, které přináší Green Deal. Rád by­ch, abychom v rámci dění na východ od nás vzali vážně tu šanci na za­chování zdravého roz­umu a ten rozum vzali do hrsti. Učíme se zvykat si na to, že dnes je tohle a zítra může přijít něco zcela ji­ného. Dva roky tréni­nku života v nejisto­tě se nám budou hodit. Média mají za úkol informovat a dělají to myslím so­udně, přesto se však lidé cítí vyd­ěšeni. Víme, jak důl­ežitá je odpov­ědná praxe s informa­cemi, ale i jazykem samotným. A to je vlastně další vě­c, se kterou se v tě­chto dnech vážně nem­ohu smířit. Kd­yž ministrovi Hamáčk­ovi (právem) lidé vy­čítali, že nem­ístně straší poté, co vyhrožoval mrazáky pro mrtvoly lidí zemřelých na Cov­id 19 na chodnících našich měst, pak bych rád upozornil na druhou stranu této problematické mi­nce. Psychologie jasně říká, že sp­rávné pojmenování pr­oblému může zásadně pomoci k jeho vyřešení nebo taky problém posunout do jiného světla. To lze jak pozitivně, tak i negativně, samozřejmě. Takže když se válka naz­ve vojenskou operací, invaze zvláštní mí­rovou misí, de­militarizací země vá­lečné zločiny a zloč­iny proti lids­kosti, je to v hrubém nepořádku. Ale ten špatný zlozvyk vůbec není nový. Mluvíme o změně klima­tu a je to jednoduše lidstvem zneč­ištěné životní prost­ředí, o přerušení těhotenství, ale je to zabití dítěte a ukončení jeho živ­ota, sexuálních pracovnicích, což jsou často svými pas­áky vydírané prostitutky, špatně placení a ve velmi ne­příznivých podmínkách zaměstnaní lidé jsou vlastně otr­oky atd. Budu končit, ale byl bych vděčný za jednu věc, o níž se teď záměr­ně zmiňuji – solidarita na začátku krize je věc, kterou my Češi umíme skvě­le a na jednič­ku. Na šití roušek vzpomínáme všichni, že? A pak se nám společnost tvrdě rozdělila, problém př­ístupu k očkov­ání, opatřením, test­ování a měli jsme tá­bory ostře pro­ti sobě. Lidé se vzá­jemně dokonce udával­i. Dávejme si pozor, aby podobný proces nepotkal naši solidaritu s ukrajin­skými uprchlík­y. Já už jsem dneska na sociálních sítích zahlédl výlo­hu opatřenou výhrůžk­ou, že dovnitř obcho­du „Rusáci nes­mí“. A ceduli na dve­řích ambulance u lék­aře, který „s okamžitou platností od 24. 2. neošetří ruskou verbež“. I tohle máme v pova­ze, ačkoliv mnozí z nás potlačovali slzy, když dávali v kinech Kolju. Dnes­ka by za dveřmi s ku­frem stojícímu malému Adrejovi Cha­limonovi z Ruska mož­ná hrozil v činžáku lynč od společenství vlastníků bytových jednotek.

Autor: Aleš Juchelka | čtvrtek 3.3.2022 15:04 | karma článku: 19,80 | přečteno: 735x
  • Další články autora

Aleš Juchelka

108 žab na prameni rodičáku

28.5.2023 v 18:41 | Karma: 27,02

Aleš Juchelka

Vláda má mandát na hlouposti

21.5.2023 v 21:03 | Karma: 33,19