Máme necelý měsíc do prázdnin. Prázdniny jsou jistou nadějí. Nadějí na menší humbuk a větší klid. Mediálně okurková sezóna.
Velká města se vylidní, lidé si asi „užijí“ při přesunech na prázdninové destinace, studenti se rozjedou na tábory, brigády, k příbuzným či do světa.
Nepředpokládám, že demonstrace budou probíhat každý den. Asi jich ještě pár bude. Jenže čas do prázdnin se krátí a pak zájem (asi) ochabne. Zdá se, že to Babiš do července nějak vydrží, poté, co ho ještě podrží socialisté, komunisté, případně SPD. Asi něco za svou loajalitu získají, byli by hloupí, kdyby nic nechtěli.
Psi štěkají a karavana jede dál. Do prázdnin to vydržíme, pak si odpočineme a pravděpodobně nás čeká horký podzim. Státní rozpočet (a ekonomika) ukazuje na vystřízlivění, mejdan nejspíš končí. Kdo se přihlásí na funkci krizového manažera? Kdo bude chtít vládnout?
Babiše buď dorazí to, co ho nyní ohrožuje, nebo stagnující ekonomika. Může to vzdát, ale kdysi říkal, že se nikdy nevzdá. Uvidíme. Že by se ukázal jako krizový manažer? Tomu moc nevěřím. Jenže, kdo z těch „myší, které řvou“, se té vlády ujme?
Ale to nás nejspíš čeká až po prázdninách. Tak ty si snad užijeme a na nějakou vládu s radostí zapomeneme (aspoň někteří). Možná i demonstranti budou mít volno. Nebo, že by to byla lukrativní studentská brigáda?
Přál bych si, aby to, kdo bude vládnout bylo v zásadě jedno, aby vládce vládl moudře a spravedlivě. A hlavně, aby nás moc nezatěžoval a neobtěžoval. Aby sloužil, a ne řídil a kontroloval.
A nejlépe, aby se co nejvíc věcí dalo řešit na té nejmenší, obecní úrovni. Tam je totiž základ lidské pospolitosti a sounáležitosti. Starostu, který chodí mezi lidi, berou lidi za svého. Více chápe problémy lidí v obci, protože tu s lidmi žije a sousedé mu nastavují mantinely a také vystavují účet (v komunálních volbách).
Když je dobrý, není důvod, aby v obci nevládl dlouhodobě. Je dobré mít snílky, vizionáře, ti lidskou společnost posouvají, ale je dobré mít i pragmatiky, kteří tu společnost drží pohromadě. Když je příliš „pokrokových aktivistů“, společnost potřebuje i „konzervativní rebely“, aby se to udrželo jakž takž v rovnováze.
Nevím, zda Babiš dožije konce řádného volebního období, a už vůbec ne, zda bude odsouzen, či osvobozen a kdy. Také nevím, zda se účastní dalších parlamentních voleb a zda v té době bude „čistý“, „umazaný“ či za mřížemi.
Bude-li však na svobodě, při síle a chuti a stále ještě bude oslovovat voliče, a přitom ostatní pojedou svůj kolovrátek „antibabiš“, kterým budou dál tlačit na pilu, pak dle zákona akce a reakce (taky zákona schválnosti) se ho nejen nezbavíme, ale navíc ho nejspíš posílíme.
Tak lidé přesvědčení o své pravdě a zahledění do sebe pomohou (díky své urputnosti a nepoučitelnosti) zvolit člověka, kterého nechtějí, ale který je jim v podstatě velmi podobný. Protože AB je také o své pravdě přesvědčený a nepochybně do sebe zahleděný.
Teprve se ukáže, kdo se dopouští blamáže. Nejspíš ale až po prázdninách. Něco se asi bude dít 21. srpna, naopak předpokládám, že 600. výročí 1. pražské defenestrace (30.7.) proběhne (asi nebo téměř) bez povšimnutí. Nejspíš i ti případní kandidáti na vyhození z oken budou na dovolené.
