Trojitá oslava přišla, jak už to bývá, neplánovaně. Dvě oslavy už jsme mohli mít dávno za sebou, ale události tomu chtěly jinak.
V říjnu se narodila dcera a o deset let později neteř. Tak jsme se scházeli větší větev rodiny z manželčiny strany ke společným oslavám narozenin. Jak nám ale děti vyrostly, je stále obtížnější najít vhodný termín, který by vyhovoval všem. Tak nakonec v okleštěné podobě to proběhlo v sobotu 27. října. Chyběl syn, neteř, švagrová. Hlavně ale byla dcera s přítelem, my rodiče a prarodiče.
Ve dvě hodiny jsem přivezl babičku s dědou od vlaku z Lysé n. L., dali jsme si kávu a já pak odjel na slavnostní odhalení busty TGM v zámeckém parku od 15 hod. Bylo to velmi příjemné setkání, promluvil pan místostarosta, sochařka, zapěla se hymna, odhalila socha a pak promluvil Dr. Luděk Beneš, historik, bývalý ředitel regionálního muzea. Pak děti, učitelé ze ZUŠ a my ostatní zapěli „Ach synku, synku“ a šlo se k nově vysazené lípě, kterou „dosadil“ předseda místního spolku rodáků, který je zároveň fotografem a tvůrcem fotodokumentace místní historie.
Zde jsme si zapěli Svěrákovu „Chválím tě země má“. Účast byla poměrně hojná, kromě dětí ze ZUŠ, sokolů, skautů, zastupitelů i dost „obyčejných“ lidí. Pozdravil jsem se se známými a záhy se vrátil na rodinnou oslavu. Připili jsme si šampaňským na dceru, republiku a tím třetím oslavencem byla naše koupelna.
Zmodernizovali jsme koupelnu pomocí šikovného souseda, profesionálního zedníka a obkladače. Nová vana, umyvadlo, dlažba, dlaždičky a výmalba. Bourací práce (to mi jde) jsem začal v úterý 16. 10. Ve středu nastoupil soused, jenže nebyl k dispozici domluvený instalatér (i na maloměstě je s řemeslníky problém). Takže nakonec si cca tři hodiny instalatérských prací rozdělili tři instalatéři. První přijel ve čtvrtek ráno připojit vanu na nový odpad. Druhého jsem povolal v neděli v poledne po marném úsilí připojit sprchovou baterii. Jedna přívodní trubka byla „utopená“ ve zdi, a bylo třeba ji o kousek povytáhnout (přitom nerozbít dlaždičky), aby baterie seděla. Hrál si s tím skoro hodinu, ale zázrak se zdařil a tak jsme se mohli po čase osprchovat.
V pondělí to zedník dodělal, v úterý večer jsem vymaloval, ve středu začal vrtat díry pro přidělání poliček, a pak jsme čekali až do pátku na toho původního instalatéra, který přidělal nové umyvadlo, baterii a sifon. V pátek před obědem bylo hotovo vč. připojení pračky. Po dvou týdnech, kdy jsme neprali a zuby si čistili ve dřezu na nádobí, jsme se vrátili do našeho civilizovaného normálu. A to je též důvod k oslavě.
Ještě jsme si sobotu zpestřili návštěvou kina a shlédnutím filmu „Zlatý podraz“. Dobrý počin, ale smutný a až k naštvání. Doba války a následně nástupu komunistů a osudy československého týmu v košíkové.
V neděli 28. října prší (krásně, vláhy je zapotřebí) a nás čeká večer ohňostroj a snad i to víno, které jsem na trojité oslavě díky řízení automobilu nemohl vychutnat plnými doušky.
Tak na zdraví a na tu republiku, které přeji, aby se vyhnula všem možným totalitním hrozbám, ať přicházejí z kterékoliv strany.
