Chodím do příměstské přírody relaxovat. Většinou s sebou beru psa. Taková procházka je osvěžující. Občas s sebou vezmu foťák.
To pak mohu zachytit krásu a podělit se o ni. Většinou jde o krásu statickou, tj. rostliny, stromy, vodu, krajinky, lidi. Sem tam vyfotím nějaké to nehybné či pomalé zvířátko.
S ptáky to neumím, tedy fotit ptáky. Na ptáky jsme krátký. A také se mi stává, že když se soustředím na focení, ptáci jakoby nebyli, zmizeli. Někdy slyším to jejich pohvizdování, ale žádný nepřiletí ozdobit záběr. Maximálně udělá na fotce rozmazanou šmouhu.
Úplně jiné to je, když foťák nemám. To zažívám doslova ptačí „nálety“. Vrabce, pěnkavy, sýkorky, kosy, drozdy, holuby a špačky snad potkám vždy. U vody je také dost kachen divokých, sem tam i jiné kachny, ale v těch se zas tak nevyznám. Dost častý je i výskyt brhlíků, strak, poštolek. Sem tam sojka, strakapoud, žluna, stehlík, konipas bílý.
A pak jsou vyloženě vzácnosti: v polích a lukách stále slyším skřivánka, občas se tyrkysově nad vodou zatřpytí ledňáček, párkrát jsem viděl volavku. Také už jsem tady (ale to si nejsem jistý) potkal ťuhýka a kvíčalu. A pak v dané lokalitě překvapení: majestátní čáp bílý.
A jako na potvoru krásně pózoval a já ho neměl čím zachytit. Byl stoicky klidný, stál uprostřed louky, nenechal se vyvést z míry nedaleko běžící běžkyní, která se kvůli němu na chvíli zastavila. Zpovzdálí to sledoval rybář a já se přiblížil jen kousek, abych si byl jistý, že to je opravdový čáp. Měl jsem psa a tak jsem čápa nehodlal rušit, byl už podvečer a bylo na čase vrátit se domů.
Ti ptáci se asi fotit nechtějí, profíci na ně číhají hodiny z úkrytu, já je potkávám jen tak. Ale bez foťáku. To se pak předvádějí, čepýří, přelétají. Když ale v přírodě fotím, tak na mne zvysoka dlabou.
Ono to je také tím, na co se soustředíte. Když věnujete něčemu svou pozornost, ostatní nevnímáte. A když jen tak pozoruju, vnímám a vidím. Krásu, harmonii, zkrátka přírodu.
PS: omlouvám se všem ptákům, na které jsem zapomněl, přestože jsem je potkal. Možná by to chtělo chytrý telefon. Na něj dříve nebo později nejspíš dojde.
