To chci. Základem je svoboda projevu a samozřejmě i po projevu. Nechci cochcárnu, nějaké hranice (limity) platit musí, ale rozhodně nechci svobodu řízenou z centra.
A ještě k tomu kontrolovanou vykladači „jediné pravdy“, kdy nějaký novodobý svazák v roli mocného vládního úředníka mi nařídí, co mohu a nemohu říkat a psát.
Narazil jsem na vyjádření Stanislava Bernarda, majitele rodinného pivovaru v Humpolci: „čím více je společnost svázaná byrokracií, nesmyslnou politickou korektností a nesvobodou, tím méně životaschopná je. Zkusme na to nezapomínat, dokud ještě není úplně pozdě“.
Vnitřní svobodu mi nikdo vzít nemůže, ta vnější je neustále ukrajována a lidé se tomu přizpůsobují. Neříkají, co si myslí, raději mlčí, přijali autocenzuru. Někteří se s tím nespokojí a otevřeně za svobodu projevu bojují.
Nemusí se otevřeně bojovat, rebelovat, nevím, zda není lepší tomu nevěnovat pozornost. Mám svobodu se nezúčastnit vnucovaných her a akcí, za něž se v manažerských pozicích globálních korporátů udělují plusové body, zvláště, když hlasitě tleskáte, protože se pak cítíte být lepšími, morálně nadřazenějšími. Ovšem neúčast, netleskání, to už je mínus. Mám svobodu žít si po svém, ale za to také přijímám odpovědnost a samozřejmě nesu následky.
Žít přirozeně, jedno-duše, řídit se přírodními zákony, být upřímný, tj. mluvit tak, jak mi zobák narostl, nepřetvařovat se, respektovat druhé, ale řídit se svým rozumem a citem a podle toho jednat. Tomu říkám svoboda.
Přebujelá byrokracie jde jednoznačně proti tomu, je složitá, vše trvá neúměrně dlouho, je to strašně nepružný systém, když potřebujete jednat pružně a rychle, musíte zavést nouzový či výjimečný stav. Ten je však zneužitelný. Chcete mít právo, pořádek, bezpečí, prosperitu, tak neustále zpřesňujete a zpřísňujete normy a předpisy a k tomu vymýšlíte nové. Svázali jste život nesmyslnými a zbytečnými pravidly. Čeho jste tím dosáhli? Právního chaosu, nepořádku, nebezpečí, krize a bídy.
Výsledek je ale přesně opačný, než jste zamýšleli, pokud jste tedy opravdu nezamýšleli výsledek, k němuž se dospělo. Jste přesvědčeni, že pácháte dobro, ale výsledkem je něco jiného. Výsledkem byrokracie je neživotaschopnost, nepružnost, takže více byrokracie to ještě více přidusí, zabetonuje.
Z toho je pak těžká cesta ven. Jenže to svým způsobem posiluje odpor, čelit klimatické změně musíme přizpůsobením, respektem k přírodě a lidem, změnou svého chování, tj. sami od sebe méně spotřebovávat, méně plýtvat zdroji. Ať chceme nebo ne, příroda nás k tomu donutí. Green deal je byrokraticko-politicko-byznysový projekt, který navíc prosazován zaslepeně, ideologicky, přináší daleko víc škod než užitku.
Byrokraté mají potřebu řídit a kontrolovat. Přebujelý systém se neobejde bez digitalizace. A vše se navíc rozšiřuje do spousty dílčích oborů, medicína, právo, až přes detaily nevidíme celek a souvislosti. Právník už se neobejde bez zdigitalizované databáze předpisů a jednotlivé instituce nabízejí různé interaktivní a inteligentní formuláře. A myslíte, že nám to zjednodušuje práci?
Práci by to určitě zjednodušilo, kdyby formuláře byly jednoduché, pochopitelné a opravdu inteligentní. Je tolik centrálních databází, registrů apod. Jsou funkčně propojené? Proč, např. na portálu justice, nemůžete jen prodloužit členství lidí ve výboru SVJ, kteří dále pokračují v dalším funkčním období, musíte je vymazat a znovu zapsat? To mi hlava nebere, to IT z principu neumožňuje, nebo je to jen vlastnost tohoto portálu a požadavek právníků? Tváří se to jako inteligentní (smart) řešení, přitom je to spíše debilní. Z mého pohledu zcela určitě. Celá ta digitalizace vede k demenci, k zhloupnutí.
Snažme se bránit svobodu, ve svobodné společnosti je život, v přírodě je život a ten je nejlépe funkční, pokud je zachována diverzita a vlastností přírody je, že se ustaluje do dynamické rovnováhy. Člověk je součástí přírody, ne pán tvorstva, což je totožné s pojmem hrobař přírody. Jenže příroda je mocnější.
Ale vraťme se ke svobodě a společenskému dění. Naplní se brzy slova Thomase Jeffersona: „když se tyranie stane zákonem, vzpoura se stane povinností?“ Náš premiér jako nejlepší evropský signalista, nám již otevřeně signalizuje náraz do zdi. Ten asi bude nutný a tím bude vynucená skutečná a nevyhnutelná změna. Probuzení z hypnózy a tím změna myšlení a chování, šetrné využití přírody místo drancování, spolupráce a respekt, místo soupeření a nenávisti. Temná alternativa budoucnosti se již ukazuje na otevřené scéně.
Předpokládám, že se za oponou už pracuje na zárodcích nové společnosti, neboť Velký Reset už vyšel na otevřené jeviště mezi herce, které režíroval ze zákulisí. V zákulisí je ale další Režisér a někteří herci v představení se s ním spojili a hrají po dohodě s ním. Sice pokračují v té profláknuté hře, která je už samotné nebaví, ale vědí, že se cosi chystá a mají za úkol hrát dál. Nejsou již však v roli užitečného idiota, ale fíkového listu.
Proč fíkový list? Ten zakrývá, co je skryto pod ním a zatím se hraje hra na Velký Reset, jen to finále bude v režii jiného Režiséra a přijde jako blesk z čistého nebe. Jakou z těchto rolí má náš premiér? Užitečného idiota hraje tak skvěle, až to vypadá podezřele. Že by byl nakonec tím fíkovým listem? Upřímně, nemyslím si to, ale rád bych se mýlil.
Že se Příroda a Země bude bránit na to bych si i vsadil (konečně je to vidět), že nelze pokračovat ve společenském systému, který směřuje do záhuby, je jisté. Jaké jsou boží plány ví jen Bůh. Láska zvítězí, když ji přijmeme a nebudeme se jí bát.
