O víkendu jsem si na zahradě opravdu máknul. Plánoval jsem to, ale dřív to nešlo (příliš vedro, příliš mokro). A co jsem to dělal? Odvozil jsem kolem poloviny kompostu.
Na záhony. Likvidoval jsem staré jahody a připravoval záhon pro nové. Předtím jsem odhrnul vidlemi povrchovou vrstvu kompostu, abych se dostal na krásnou zem, kde to přímo kypělo životem. Takových žížal, stonožek, mravenců a další havěti pohromadě jsem už dlouho neviděl.
Když máte užitkovou zahradu, nedávejte bioodpad do popelnice, ale nechte ho pracovat pro vás. Nechte přírodu, ať vytvoří organický humus, který pak rozvezete na záhony, aby lépe rodily. Tak uvidíme, celkem pravidelně takto záhony ošetřuji, ale na ten největší jsem nějak zapomněl. Ten čas prostě uhání strašně rychle.
Už loni mi to naznačil, když tam nevyrostla červená řepa, ale cibule tam vždy šla dobře, až na letošek. Takže záhon je nejspíš vyčerpán a je třeba ho zase oživit humusem z kompostu. A toho bylo letos dost.
Samozřejmě to nejlepší je vespod a k tomuto pokladu se musíte dokutat. Na malém prostoru je to o fyzické práci na čerstvém vzduchu, která posiluje jak svaly, tak i ducha. Tak beru do ruky vidle, rýč, hrábě a nakládám na kolečko a rozvážím. Byla to docela víkendová makačka.
Nové jahody máme zasazené dokonce na folii, záhon po sklizeném hrachu je už zrytý (původní zem je tak promíchána s kompostem). Na záhon po cibuli je navezen a uhrabán kompost a čeká na zrytí. Na záhonech, které jsme ještě nesklidili, nebo jen částečně, jsou hromádky kompostu. Po sklizni to uhrabu a zryju.
Ta organická hmota z kompostu nejen půdu vyživuje, ale i lépe zadržuje vodu. To jsou známé pravdy, jenže my se tím neřídíme. My tu půdu huntujeme, utužujeme, voda se nám nezadrží, mizí (přerušují se půdní póry), voda se nemá kudy zadržet a vzlínat ke kořenům rostlin a stromů.
Hluboká orba je sprosté slovo, nějaký hnůj z chování dobytka, který je vybíjen, taktéž chybí, a navíc máme v oblibě velké nedozírné lány pro těžkou techniku, i v lesích těžkou technikou zhutňujeme půdu a jsme posedlí betonováním a asfaltováním. A takhle my si žijeme a přispíváme ke klimatické změně.
Jako přírodomilci a ekologovi je mi bližší tradiční hospodaření v souladu s přírodou, které v malém praktikuji na své zahrádce a chatě. Součástí toho je ukládání bioodpadu, resp. jeho vršení na hromadu, které říkám kompost. Když potom shrnu vrchní vrstvu, vidím kypící život, kterým příroda sama vytváří bohatou půdu. Potřebuje k tomu ale nějaký čas. A ten je třeba ji dopřát a pak můžeme její dary používat. Ona se nám odvděčí už jen za to, že ji necháme na pokoji.
Tam, kde ji betonujeme, asfaltujeme a dusíme, ji vyháníme a násilím přetváříme. I za to se nám odvděčí, ale něčím nepříjemným. Povodněmi, suchem, půdní erozí, sesuvy půdy. Říkáme tomu klimatická změna a vymýšlíme něco, co tak úplně nefunguje a v důsledku je horší pro přírodu i pro člověka. Protože někdo z toho má byznys (zpravidla na úkor někoho jiného).
Přitom řešení by mohlo být tak jednoduché a duchaplné. Trochu přírodě pomoct a ona už si poradí. Návod poskytuje třeba video níže v odkazu.
Klimatická chyba - YouTube
