Poplach: prominentní pacient se probudil

Sci-fi příběh, samozřejmě smyšlený, kde o spekulace není nouze. Povídka je psaná v češtině, nicméně z lokace ve Švýcarsku se dá usuzovat, že se začíná v (curyšské) němčině.

Tajná psychiatrická klinika v horách nedaleko Curychu. Je prvního srpna 2022, 7:30 ráno. Vyděšená sestra vběhne do kanceláře primáře a volá „on se probudil“, primář na ni káravě pohlédne „kdo se probudil?“ „Ten VIP pacient z oddělení číslo 5“. „Aha, jdu tam hned s Vámi“.

Pacient je zmatený, nic si nepamatuje a na něco se snaží zeptat. Jenže mluví personálu neznámou řečí, tak mu nikdo nerozumí. Primář přikáže setře, aby ho hlídala a jde si do kanceláře zatelefonovat.

Ví, co má dělat, nejprve vyndá z trezoru obálku, kterou rozpečetí, je v ní telefonní číslo. Na něj zavolá. Na druhé straně už vědí a než primář stačí něco říct, ozve se striktně: „jen odpovídejte na mé otázky ano nebo ne. Probudil se? Je zmatený a nic si nepamatuje?“ „Ano, probudil se a zdá se, že je zmatený a nic si nepamatuje“. „To nevíte, Vy, psychiatrická špička?“ „Nemohu to potvrdit, mluví řečí, které nerozumíme“. „Vlastně ano, pochopitelně, je to Čech. Hlídejte ho, posíláme tam našeho agenta“.

Po pár hodinách vstupuje agent do pokoje, odvolá primáře a sestru, nasadí úsměv a spustí docela obstojnou češtinou: „dobrý den pane, nic se nebojte, jste v dobrých rukou a mě se můžete ptát“.

„Kdo jsem? A kde to vlastně jsem?“ „Jste významná osoba, jinak byste nebyl na této super klinice ve Švýcarsku“. „Co sakra dělám ve Švýcarsku?“ „Léčíte se, ztratil jste paměť a byl jste několik měsíců v umělém spánku“. „Proč?“

„To Vám nyní vysvětlím. Na co si vzpomínáte ze svého života?“ „Byl jsem, … byl jsem snad … politik?“ „Ano, byl jste politik, ve své zemi jste vyhrál volby a stal se premiérem. Pomohli jsme Vám k vítězství“. „Cha cha, to jako jak?“ „Poradili jsme Vám se spojit, na hlavního protivníka jsme včas vytáhli Panama papers, tak dlouho jsme to omílali v médiích a podařilo se ho oslabit. Navíc všechny malé strany skončily před branami Sněmovny“.

„Vzpomínám si, že jsme slavili vítězství a ano, sestavoval jsem vládu“. „V tom jsme Vám tak trochu pomáhali, potřebovali jsme svými věrnými obsadit ministerstva vnitra, obrany a zahraničí. Dál jsme Vám nechali volnou ruku. Mile jste nás překvapil a do vlády nevzal žádného kompetentního ekonoma. Pak jste dostal od našich lidí seznam úkolů, které jste začal plnit, ikdyž to zpočátku docela drhlo a objevil se velký odpor, zejména proti pandemickému zákonu a korespondenční volbě: to dosud vyřešené nemáte“.

„Už si vzpomínám, pak do toho přišla válka na Ukrajině, jel jsem do Kyjeva“. „Hm, to jsme po Vás ani nechtěli, ale nakonec Vám to vyšlo, na lidi to zapůsobilo“.

„Ale jak jsem se tedy ocitl zde? A co ta válka, už skončila? A jak?“ „Válka Vás teď nemusí zajímat. Chcete vědět, jak to bylo dál? Mám pokračovat?“ „Jistě, pokračujte“. „Tak tedy jako hrdina jste přijel do Bruselu, tam jste si přečetl další úkoly a tady jste se šprajcnul, že prý plyn potřebujete, že ho nechcete od Němců výrazně dražší, že chcete elektřinu za vaše ceny ne předražené z burzy, že nemůžete podpořit konec spalovacích motorů a jaderných elektráren, že doplácíte na emisní povolenky a že se obáváte, že hospodářství klekne a lidi vás vyženou“. „To si myslím stále“.

„No vidíte, takhle jsme to nemohli nechat. Ještě v Bruselu jsme Vám píchli injekci, která Vás na dlouhou dobu uspala a také způsobila ztrátu paměti.“ „Proč se tedy snažíte, abych si vzpomněl, kým jsem byl a co jsem dělal?“

„K tomu se dostaneme. Převezli jsme Vás sem, odebrali Vám Vaši DNA, doufám, že tušíte, že věda v mnohém pokročila a dnes již dokáže stvořit dokonalé klony, které se dají báječně naprogramovat. Takže u Vás doma vládne bio robot, Váš dokonalý klon. Potřebovali jsme trochu času, informovali o Vaší nevolnosti a domácím léčení v Bruselu a u vás doma pro jistotu vyvolali korupční skandál u Vašeho koaličního partnera, abychom od Vás odvedli pozornost. Mimochodem máte skvělého ministra vnitra, který se toho ujal“.

„Dobře, ale proč jsem tady? Tedy, co se mnou hodláte udělat?“ „Víte, on ten Váš klon časem zastarává a přestává být dokonalý, navíc už je doma dost směšný a trapný a vy jste pronárod smějících se bestií, tak se obáváme, že už ta hra nepůjde déle udržet. Ještěže ten klon se teď častěji díky předsednictví zdržuje v Bruselu. Navíc Vaší manželce a ostatním příbuzným se zdáte čím dál divnější. Proto se nám hodí, že jste se probudil a vrátíte se na své místo. Už je to tak rozběhlé, že nemůžete nic zkazit“.

Tak se prominentní pacient, když se následujícího dne prospal a nabral energii, vrátil 3. srpna domů, promluvil si se ženou a dalšími rodinnými příslušníky, vylíčil jim svůj neuvěřitelný příběh a poradil se s nimi. Nazítří se objednal u pana prezidenta, a ještě týž večer podal do jeho rukou demisi celé vlády. Nově jmenovaná úřednická vláda opravdových odborníků snad ještě zachrání, co se dá.

Autor: Jan Tichý(Bnj) | středa 13.7.2022 6:47 | karma článku: 14,41 | přečteno: 304x
  • Další články autora

Jan Tichý(Bnj)

Házím do toho vidle!

30.11.2023 v 10:30 | Karma: 23,11

Jan Tichý(Bnj)

Najdu někoho ochotného?

29.11.2023 v 9:09 | Karma: 10,38

Jan Tichý(Bnj)

Proč podporuji stávku?

24.11.2023 v 8:21 | Karma: 12,12