Naše malá bytová neprofesionální „zoologická“ se realizuje především v teráriích a akváriích a občas ji doprovází chovatelské „úspěchy“ a „neúspěchy“. Dalo by se říci, že spíše katastrofy.
Co jsme si založili rodinné hnízdečko, tak jsme ho vždy sdíleli s nějakými zvířátky. Dlouhodobě to bylo akvárium, nějací klecoví ptáci, pak se objevilo první terárium. Před deseti lety (po asi dvou letech přemlouvání) jsem přistoupil na psa. To je spíš člen rodiny, ale jako zvíře může být přiřazen i do ZOO. O naší „lišce“ jsem už psal (zde).
„ZOO“ se paradoxně rozšířila (co do zvířátek), když synáček začal studovat střední veterinu v Hradci a přestal pobývat doma, ale vždy nám pro radost (a starost) dovezl nějaké to „roztomilé“ zvířátko. Většinou zvířátka dostal od kamarádů, kteří se jich potřebovali zbavit, příp. si je koupil.
Ale vraťme se ke katastrofám. Takové ty smutné katastrofy, kdy dojde k úmrtí chovance či dokonce k vyhynutí druhu, nebývají časté, ale také přicházejí. Dají se rozdělit do následujících kategorií:
- Přirozené dožití: křeček, anolisové, zebřičky
- Pozorované nemoci: potkan (raději utracen)
- Nečekaná náhlá úmrtí: korela a sklípkan (vzpomínáno zde)
- Útěk či úlet: venku utekla želva a otevřeným oknem ulítl papoušek (jiná korela)
Zvláštní kategorií jsou ztráty na životech akvarijních rybiček, které se realizují přirozeným úmrtím, vyskočením z akvária a následným uschnutím, okusováním či až sežráním jinými rybičkami, či dokonce hromadným úhynem. K němu dochází ze dvou příčin: zavlečení nějaké nemoci do akvária spolu s novými rybičkami (tj. nákupem rybiček s přidanou „hodnotou“) nebo leností či poloslepotou čističe akvária (tedy mě), který tvrdí, že je to ještě dobrý, že to ještě vydrží. Obvykle to čistič nevydrží a akvárium vyčistí a tím hromadnému úhynu předejde.
Pak se ovšem začaly dít katastrofy pozitivní. Zvířátka se začala množit. Měli jsme před mnoha lety takovou vlnu pakobylek, pak jsme zažili podobnou katastrofu se šneky a raky. Pakobylky nakonec v několika generacích vyhynuly, něco jsme rozdali (i prodali), něco zkrmili. Podobně se to vyvinulo u akvarijních raků a šneků (oblovky neboli achatiny). Tedy něco jsme rozdali (prodali) a ostatní postupně odcházeli do věčných lovišť, ale několik nám jich ještě zůstalo. Tak uvidíme, zda nastane další katastrofa přemnožení nebo naopak vyhynutí druhu.
Ještě se nám množí bílé myši, ale ty se stihnou prodat a zkrmit. Současně procházíme katastrofou rozmnožených strašilek a mnohonožek. Tak se na ně podívejte zblízka.
Věřím, že si je zamilujete a že místo kočiček a pejsků si pořídíte tato roztomilá zvířátka pro opravdové fajnšmekry. Tak doufám, že se nějaký ten fajnšmekr mezi čtenáři najde.
