Když netlačíte na pilu …

… a necháte věci volně plynout a ony se skutečně stanou. Chce to nemít čas řešit všechno, moc nepřemýšlet, nebát se něco ani neřešit a věnovat se tomu, co cítíte, že Vám dává větší smysl.

A tomu druhému nevěnovat příliš pozornosti. Pracovat v režimu tady a teď a být bdělý. Nějaký problém se třeba vyřeší sám. Pokud jste zvolil zpočátku špatné řešení, bude se Vám to opakovaně připomínat a po čase se otevře cesta.

Byl jsem předsedou družstva druhý rok, když se objevil člověk s nabídkou dělat nám servis výtahů. Byl mi celkem sympatický, nabídku jsem schoval a nevyužil.

Výtahy fungují, mezinárodní korporátní firma je přece spolehlivá. Spravuje ty naše výtahy drahná léta. Jenže přišlo horké jaro a léto a zasekávaly se nám výtahy. Nebyl snad den, kdybych nevolal servis, vč. víkendů.  Po třech týdnech oprav, kdy se stávalo i to, že servisák odjel a za dvě hodiny už výtah opět nejezdil a musel přijet znovu na opravu, mě to přestalo bavit.

Našel jsem složku a kontakt na nového výtaháře a přemluvil ho, ať se jde se mnou na to podívat, jestli najde chybu a výtahy opraví na mou zodpovědnost. Tak se stalo, šikovný chlap objevil problém, odstranil ho a výtahy začaly šlapat, resp. nezastavovaly se. Navíc mi vše vysvětlil a ukázal ve strojovně, podle něj byla chyba ve stykačích, které byly předimenzovány a způsobovaly vypnutí výtahů. Faktem je, že potom už jsem víkendové telefonáty neměl.

Samozřejmě firma na to přišla, ale já je tam odmítl pustit a něco dělat, dokud budou vedra a dokud to fungovalo. V září se trochu ochladilo a byli jsme dohodnuti na návštěvě a prohlídce s tím, že budu přitom. Jenže v dohodnutý termín nikdo nepřijel, pak se u mě ukázali druhý den a že to už spravili. Tak jsem se vypravil do kabiny sám a zjistil, že vyměnili stykače od nového výtaháře, ale nedali tam ty své původní, ale stejný typ, který tam dal náš zachránce, ale nové.

Takže jsem to chápal jako podvod, domluvil se s novým výtahářem, projednali jsme to v orgánech družstva, ukončili smlouvu s korporátem a uzavřeli smlouvu s fyzickou osobou. Jak se později ukázalo, bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem ve funkci udělal. Ostatně mám radši místní živnostníky a malé firmy než nějaké velké korporace.

Také jsem začal spolupracovat s jinými instalatéry a topenáři, protože zkrátka udělali nám to, do čeho se jiným vůbec nechtělo. A objevili se také „náhodou“. Sousedka, která mě prosila, abych jí někoho poslal a mě se to nedařilo, si vzpomněla na jednoho, jen se zeptala, zda si mu může říct. Pak se chlubila, že už to má konečně hotové a já ji požádal, ať mi na něj dá kontakt.

Rád si dělám věci po svém. Tak, aby fungovaly. Něco se daří více, něco méně. Jen nemám rád tu byrokratickou buzeraci. Ale zjistil jsem, že mnozí úředníci a právníci taky ne. Ikdyž dělají pro stát, nebo díky legislativě státu mají zajištěný výdělek, obvykle ho nemilují. A to platilo i v době před-covidové.

Podařilo se nám více využívat SW, zavést webové stránky, založit Společenství vlastníků, zlikvidovat chátrající objekt skladu a prodat pozemek městu. Bez práce to samozřejmě nešlo, ale faktem je, že to přes srdce funguje líp než přes hlavu. Zkrátka, když jste pokorní, lidští, nezapomínáte používat ta kouzelná slůvka (prosím, děkuji) otvírající lidská srdce, tak to jde mnohem hladčeji, než když si něco vynucujete, či se bojíte. A to jsme se ještě museli vypořádat s krachem Bohemia Energy, to také byla výzva a museli jsme být trpěliví.

Ale už mi chybí motivace do dalších let, do dalšího volebního období. Jistě, stále bude co dělat, domy stárnou a potřebují neustále něco. Končí nám první pětiletý mandát. V tom druhém už bych to chtěl v druhé polovině pomalu tlumit a najít si nástupce. Můj sen je pracovat dva, tři dny v týdnu, zaučit nástupce a jakmile přijde můj čas hupky dupky do důchodu, i třebas předčasného.

Pak již budu opravdu dělat jen to, co mne baví a nebudu muset uzavírat kompromisy s matrixem, proto, abych se uživil. Nějakou případnou brigádu nevylučuji, pokud bych měl nedostatek financí. Ale jen Bůh ví, jak to celé bude. Já se snažím žít podle následujícího: jaký si to udělám, takový to mám.