Jak to myslím? Obecně. Na každý problém je připravena celá řada řešení a scénářů. Neexistují snad jednoduchá řešení?
Určitě ano. My ale jednoduchá řešení sami odmítáme tím, že jsme nechali stvořit v lidské společnosti strašně složitý společenský systém, zvykli jsme si na něj a udržujeme ho tím, že mu stále věnujeme energii a pozornost.
Prostě hrajeme tu iluzorní hru a plníme nesmyslné úkoly. Vždyť ta byrokracie už je tak zašmodrchaná a složitá, že vytvořila gordický uzel. A ten uzel už se nedá ani rozplést. Nejen, že dusí lidské životy, ale také bere jedincům zodpovědnost za vlastní životy. Tedy se o to snaží a my jsme ti, kteří svůj život tomu systému dobrovolně (a někteří dokonce s radostí) odevzdáváme. Ten uzel se už musí rozetnout. Jen to ze strachu odkládáme.
Co kdyby ale ten uzel „zmizel“? Nějakým způsobem se ztratil? A my tomu můžeme pomoct. Jak? Obrátit se k tomu systému zády. Nenaskakovat na manipulace a mile, ale rázně je odmítnout. To se dá? Dá. Jen si to musíte dovolit. Když si to nedovolíte (Váš strach vám to nedovolí), pak to žijete. Jistě, žijeme to všichni, ale každý v jiné intenzitě, ve své realitě, kterou si tvoří s ovlivněním vnějších realit.
Existuje někdo dospělý, kdo neví, že se v Česku konají prezidentské volby? Myslím si, že skoro ne. Možná nějací svéprávní jedinci tu jsou, ale pak tu budou hlavně miminka, batolata, malé děti a ti nesvéprávní (mentálně postižení). Existují ti, které to vůbec nezajímá a v žádném případě volit nepůjdou? Jistěže ano. Existují ti, kteří tím vyloženě žijí, mají ve své volbě jasno a budou zklamáni, když vyhraje někdo jiný? Jistěže ano.
Existují ti vlažní, váhající, kteří třeba půjdou, ale jen jedno kolo a možná nakonec ani ne? Jasně, že ano. To jsou dokonce volební „trumfy“, které to rozhodnou tím, že na poslední chvíli získají motiv k volbám přijít. Ta neznámá karta, která to nejvíc ovlivní je volební účast těch, kteří to původně nechtěli, ale něco je zvedlo ze židle, a tak přišli.
A pak si přečteme výsledky: neúčast: tam budou ti, kteří zásadně nechodí společně s těmi, kteří se rozhodli nakonec nejít. Pak tu bude určitá část „husitů“ (proti všem), kteří, kdyby vyhráli, změní směr, nebo se budou snažit aspoň hodně brzdit.
A nakonec „mírný pokrok v mezích zákona“ (mediálně preferovaná trojka), což znamená udržení trendu a směru v každém případě, rozdíl bude pouze v rychlosti: snaha trochu brzdit, snaha udržovat rychlost a udržet se na silnici nebo snaha to zrychlit bez ohledu na následky. O tom celé volby budou, abychom zjistili, jak to tu teď máme. Problém prezidentské volby bude brzy vyřešen.
Řada dalších problémů na své řešení čeká. Budeme se do toho stále rozumově a egoisticky zamotávat tak, že ty neřešitelné problémy budou narůstat a přerůstat nám přes hlavu? Nebo zapojíme i cit a trochu intuitivně a trpělivě (v klidu a tichu) nám ta řešení sama „odněkud přijdou“? Od té doby, co žiju čtyři dohody a netlačím na pilu mi ta řešení přicházejí a naučil jsem se dát na svůj pocit. Vyhledávám k tomu ticho a přírodu a pak mi třeba řešení probleskne hlavou.
Chtěli jsme si koupit filtr na vodu. A zjistili, že jsou poměrně drahé a byly již vyprodané. A pak jsem si vzpomněl na chemický školní pokus odbarvení Coca Coly na aktivním uhlí. Potom se mi to začalo skládat dohromady. Trychtýř (nálevku) máme, místo chemických filtrů jsou k dispozici filtry do kávovaru a aktivní uhlí se dá koupit v lékárně (Carbosorb – živočišné uhlí). Pak už jsem si jen vyzkoušel přefiltrovat vodu z potoka a dešťovku vč. ochutnávky. Pokud to půjde, nechám si ještě udělat rozbor před a po.
Je tohle jednoduché řešení? Je i není. Koupě filtru by byla jednodušší, avšak při procházce přírodou mě doslova „praštilo do hlavy“ náhradní řešení.
Jsem zvyklý na určité pohodlí naší civilizace a využívám ho, ale nemám ani problém s nějakým diskomfortem, jsem na něj připraven, aspoň psychicky a částečně i fyzicky. Už jsem si pár příhod prožil, získal zkušenosti. Všechno už tu je. Dokonale zařízeno, stačí to začít poznávat, brát si poučení z přírody, jak to dělá? Jak funguje?
Vrátit se k moudrosti předků, protože ti byli s přírodou sžití a rozuměli ji, protože na ni byli přímo závislí a využívali její dary. My jsme od ní odděleni, ale (snad kromě robotů) je nám v ní dobře a k životu ji potřebujeme. Tak si ji chraňme a spolupracujme s ní.
