Nevím, že bych trpěl nějakou klasickou alergií. Ale jednu moderní jsem u sebe objevil právě v této době. Nemyslím tím alergii na politiky.
Myslím tím alergii na respirátor. Jak ji ale dokázat? Resp. prokázat lékařským potvrzením? A bude k tomu nějaký alergolog vůbec ochotný?
On je to spíš takový odpor, ale nejspíš už přerostl v opravdovou alergii. Přitom jsem nezažil žádný dlouhodobý pobyt v respirátoru (např. osm hodin v kuse), jen půlhodinové návštěvy v domově seniorů (cca jednou týdně, někdy za dva týdny), opravdu pouze několik asi hodinových jednání a samozřejmě krátké nákupy. Nemám rád davy a fronty, tak je nevyhledávám.
Nasazení respirátoru už pár měsíců nepraktikuji, zvedá se mi z toho žaludek. V nutných případech to řeším rouškou, tu se snažím mít, když vím, že ji budu potřebovat.
Rozhodně se mi přes roušku dýchá líp a mít ji nasazenu nějaký čas na ksichtě mi tolik nevadí. Většinou chodím tam, kde tolerují roušku, ale někde se na sebe usmějeme i bez roušky.
Těmto místům říkám oázy svobody a lidskosti. Takovou oázu jsem si vytvořil i na pracovišti. Jsem v prostorné kanceláři sám a sám si velím. Návštěva vstupuje do dveří a za pracovním stolem mne vidí bez roušky. Často se zeptá právě návštěva: „musím to mít nasazené?“ Odpovídám, že kvůli mně ne a ptám se, zda si to musím nasadit naopak já. Obvykle se shodneme na „bezrouškovém“ jednání, které většinou proběhne v klidné, dokonce úsměvné atmosféře. Stejně minimálně dodržujeme odstupy a kašlající bych do práce nešel. Avšak občas absolvuji i jednání „roušková“. Ta se z mé strany snažím brzy ukončit a díky mně nepříjemnému „přidušování“ nejsem ani tak laskavý jako jindy.
Když je striktně vyžadován respirátor (a není tolerována ani rouška), raději se z jednání omluvím a nedostavím se.
Nosit masku, náhubek, zoban, tedy respirátor opravdu nechci, připadá mi to nechutné, je mi z toho na zvracení. Dokonce se ani moc nemohu dívat na lidi, kteří ho mají i tam, kde nemusí. A z těch „maskovaných papalášů“ v televizi mi taky není nejlíp. Ty ale skoro vůbec nesleduji, stačí, že je občas zahlídnu, když se mihnu kolem puštěné televize.
Tak mě napadlo, jak to bude ve volební místnosti? Vidím to černě, ve volební komisi asi budou nejvíc zastoupeni přívrženci „reálného covidismu“ se zobany na obličejích a budou nejspíš vážně vyžadovat všechna restriktivní hygienická opatření.
Protože chci svým hlasem do toho hodit „Svědkům Covidovým“ vidle, půjdu tam. Že bych si vzal s sebou ty vidle? V každém případě vstoupím bez roušky s úsměvem na rtech a vřelým pozdravem. A pak se uvidí. Bude-li volba bez roušky nemožná, potom si ji asi nasadím.
Horší by to bylo s požadavkem na očkování nebo test. Ale to si myslím, že nebude, volit do zastupitelských orgánů patří (snad ještě) k ústavním právům každého občana (tedy i neočkovaného a netestovaného). Ikdyby byl test nutnou podmínkou, k volbám jsem rozhodnutý jít. Hodit vidle by mi do toho mohl pouze pozitivní výsledek testu. Spíš si myslím, že politické strany nebudou chtít riskovat napadnutí výsledků voleb z důvodu omezení přístupu práva volit jedné (ne úplně nevýznamné) skupině občanů.
Ale potvrzení o alergii na respirátor by se hodilo. Pokud tyto řádky čte k tomu ochotný alergolog, prosím, ať se mi ozve. Samozřejmě počítám s vyšetřením.
PS: Jo, a na vyšetření k psychiatrovi mne neposílejte, vím, že jsem blázen (v očích mnohých jistě).
