Paretův princip je možné najít v různých odvětvích lidské činnosti a formulovat tak, že 80 % důsledků pramení z 20 % příčin. V praxi potom bývá snahou odhalit ono malé spektrum příčin, které tak významně ovlivňuje celkový výsledek
Řekl bych, že podle tohoto pravidla žijeme, aniž si ho uvědomujeme. Pokud budeme třeba hledat shodu v názorech, životním stylu, je známé, že se neshodneme ve všem.
Možná i platí, že lidí, s kterými se shodneme v 80 % věcí, je jen 20 % a že s 80 % lidí se shodneme na 20 % věcí.
Pracoval jsem v Praze v oblasti intelektuálské, částečně vědecké, částečně úřednické. Tato komunita je právě nejvíce zastoupena v Praze (a okolí) a ve velkých městech. Nevím, jestli i v tomto ohledu platí pravidlo, že 80 % intelektuálů lze najít právě v Praze, kdežto ve zbytku republiky pouze 20 %.
Přičemž poměr intelektuálů k ostatním v celé republice může být 20 % ku 80 %. Samozřejmě to tak být nemusí a nejspíš nebude. Jen si tak spekuluji s touto představou a univerzalitou tohoto pravidla. Oficiální statistická čísla budou pravděpodobně jiná.
Dříve platilo i to, že pokud se člověk dostal na střední školu a dál na vysokou, potkával se více s intelektuály a minimálně středoškoláky, kdežto s vyučenými, či dokonce nevyučenými se neměl moc příležitostí setkat. Nám starším tuto příležitost nabídla vojna a najednou se člověk ocitl úplně v jiném prostředí. Rozšířil si tak obzory.
To pak nabízely (zejména technicky vzdělaným vysokoškolákům) továrny. Tam byl takový mix, přičemž dělnických profesí bylo více. To dnes se mohou sociálně a vzdělanostně odlišné skupiny i nepotkávat, resp. setkání jsou výjimečná.
Pro vzdělané absolventy se nabízí místa, kde se to jen hemží vzdělanci, intelektuály. Příkladem jsou státní úřady, ministerstva, magistráty, radnice, vědecké ústavy, výzkumné instituce, univerzity, nemocnice, justice, advokátní kanceláře, nadnárodní především obchodní a IT firmy, neziskový sektor, média. Samozřejmě potkáte tam i uklízečku či údržbáře. Ale z 80 % (?) sobě rovné intelektuály.
Pak ta (20%) setkání s jiným světem zažíváte při nákupu, při cestování MHD, při čerpání PHM do svého auta, anebo když potřebujete řemeslníka, opraváře.
Nyní pracuji v domovském maloměstě a daleko více se setkávám s ne-intelektuály, spolupracuji s řemeslníky. Žiji v jiném světě. Můj život a svět se proměnil a je z 80 % jiný, tedy zejména ten pracovní.
A snažím se i zde používat Paretovo pravidlo. Soustředím se na 20 % záležitostí, abych dosáhl 80 % výsledků. Je to o hledání priorit a také o trpělivosti.
Snažím se pracovní život zjednodušit, a někdy je potřeba vyvinout 80% úsilí na 20% záležitosti s tou vidinou, že pak se mé úsilí sníží na 20 % a dosáhnu 80% výsledku. Jen jsem provedl změnu, která mi ušetří práci, tedy čas.
I ve vztazích to platí. Dosáhnout ideálu, že je v partnerském vztahu 80 % času „slunečného“ a jen 20 % času „zamračeného“, dá fušku. Ale stačí si jen uvědomit, že trávit 80 % času řešením 20 % neshod za to nestojí a chce to aplikovat těch 20 % věcí, resp. metod, které vedou k usmíření a vyjasnění. Pomáhá úsměv, vtip, omluva, polibek, dotek. Když to nezabere, tak se klidně pohádat a vyčistit vzduch. Pak se též projasní.
PS: v perexu použita definice nalezená na internetu
