Dovolená za námi, už zbyly jen vzpomínky a také několik fotek v mobilu. Pobyt na chatě není jen o práci, ale hlavně je to tam o počasí.
To vždy vyjde jen částečně a na něm záleží, co se pak děje a jak se mu přizpůsobíme. Jet na výlet ve spalujícím vedru nebo v trvalém dešti se moc nedá a zejména nechce. Hodně sluníčka a tepla přináší sucho, potřebu aspoň trochu zalít, a hlavně potřebu stínu a vody. Tak jsme si užili jezírka do sytosti. Díky chladnějšímu a mokřejšímu týdnu, který předcházel, se udržela voda v jezírku čistá a zpočátku i chladivá.
Také byl předpoklad, že budou po oteplení růst houby. Ty jsme našli hned po příjezdu na naší louce pod topoly. Samé babky. Před sekáním trávy je bylo nutné posbírat, a tak nás tyto houby navnadily podívat se do lesa. A úspěch se dostavil.
U jezírka nám mnoho rostlin kvetlo, jak těch nenápadných, tak těch nápadných jako lekníny či blatouchy. Ten původní jsem rozdělil a přesadil. Máme ho teď na třech místech a na všech vykvetl. Také se objevil náš první doutník a rozmnožily se nám vážky.
Velmi zajímavá fotka je, když se rodí vážka, larva vylezla na list a z ní se zrodí vážka, která se vyklube a nějaký čas čeká, než může vzlétnout. A v tom čase byla vyfocena.
Závěrem těch několik fotek, které dokumentují takovou tu pomíjivou krásu okamžiku. Vážka se dávno někde prohání, houby jsou již také nějakou dobu snědeny a usušeny, květy odkvetou.
