… a není ostudou říct nevím, nebo neumím. Neumím pilotovat letadlo a nejsem psychiatr. Vím, že je těžké se dívat na věci s nadhledem, snazší je přidat se na jednu či druhou stranu.
Např. vyhodit květiny od památníku do koše, protože je tam dal někdo, kdo mě štve, a já se domnívám, že na to nemá právo? To má být projev svobody? Projev odvahy? Dobrá, je možné se na to takto dívat, ale mě přijde, že je to svoboda doprovozená hloupostí, dávající na odiv neuctivost. Jistě je to vyjádření postoje.
Moudrá svoboda si uchová nadhled. V tomto směru se mi nejvíc líbilo vyjádření Jaroslava Kubery, nového předsedy senátu, že tohle je zbytečné. Je nadějí, že do nejvyšší politiky bude díky Kuberovi vnesen nejen uvolňující humor a vtip, ale i trocha toho nadhledu a moudrosti.
Chce to omezit extrémy a sjednotit se ne proti něčemu, někomu, ale pro něco. Nejvíc se mi na událostech letošního 17. listopadu líbila reportáž o vysazení 100 lip pod horou Říp a ministr životního prostředí Richard Brabec v civilu a s lopatou.
Jinak se dá říct, že se sešli sví se svými a užili si to podle svého. Jednota skupiny v tom byla, ale nějaké celkové pozitivní sjednocení národa jsem v tom neviděl. Sjednocení opravdu chybí. Mělo by to však být sjednocení v různosti, ne sjednocení proti nepříteli, ať už je to Rusko, komunismus, multikulturalismus, islám, Zeman nebo Babiš.
Aféra s jeho synem ukazuje na hodně nepěkných věcí a snad jen přesvědčení mají jasno. Já mám pochyby, snad kromě toho, že reportáž nebyla zrovna vrcholem etiky a vystavuje mladého Babiše nebezpečí. Ať už je pro něj nebezpečný jeho otec či jeho (údajná) nemoc. Oba Babišové jsou v kauze obvinění (pokud se nepletu), a tak mohou použít ve svůj prospěch cokoliv. A orgány policie a justice jsou tu od toho, aby se celou záležitost snažili rozklíčovat a sdělily výsledek. Rozhodně by si neměli hrát na soudce politici, novináři a svolaní demonstranti. Už před dvěma tisíci lety křičel dav „ukřižuj ho!“.
To už bychom dopouštět neměli a měli bychom vyčkat spravedlnosti. Ideální by bylo, kdyby Andrej Babiš do vyšetření případu odstoupil a příp. očištěný se mohl vrátit, nebo by nastoupil vyměřený trest. Jenže při tempu naší justice by mohl případ skončit nevyšetřen až do jeho smrti. Z tohoto úhlu pohledu se mu ani nedivím.
Svrhnout vládu je možné, je to však krok „a“. Mají ti, co volají po nedůvěře připraven krok „b“? Je to šité horkou jehlou, navíc Zeman už se vyjádřil, co by udělal, taktéž Okamura se vyjádřil,… takže Babiš má de facto krytá záda. Zatímní výsledek přináší jen utvrzení utvrzených.
Nějaká vize, nástin řešení, dohody mezi aktéry buď není, nebo mi to uniklo. Chtělo by to opustit boj, smířit se s protiklady tím, že je začnu respektovat a podívám se na to z nadhledu.
Dole v komunálu, v malých městech a obcích se dohodnout dá. Tam je to ale více o práci a zodpovědnosti, v centru hraje velkou roli moc, vliv a celkem „bezpracné poslanecké korýtko“.
A pak svou roli hrají i nějaké ty mezinárodní zájmy a závazky. Je celkem zajímavé, že multikulturalisté nechtějí uznat přerod unipolárního světa (který se zrodil z bipolárního) právě na multipolární. Rádi by zachovali svět unipolární, a to nejspíš za každou cenu. Ikdyby snad měli nahradit USA džihádem.
Proč je chvástavý Trump špatný prezident? Protože ještě nemá svou válku? Protože má na prvním místě zájmy USA, tedy Američanů, ne vojensko-průmyslového komplexu a tajných služeb? Možná jako jeden z mála amerických prezidentů pochopil, že unipolární svět skončil a je třeba nově definovat své zájmy v multipolárním světě.
Možná se na povrchu a pro své okolí hrají hry, ale v zákulisí se jedná o dohodách velmocí, jak svět nově uspořádat. Zní to jak hloupá fráze, ale opravdu si přejme světový mír. Zkrátka „Mupy mup!“ (ti, co se učili ruštinu a azbuku, pochopí). Smiřme se s tím multipolárním světem a žijme spolu ve smíru ve vesmíru.
