Nemám byrokracii rád. Proč? Protože překáží, zdržuje, otravuje a často spíš škodí, než pomáhá, také více šikanuje a zbytečně buzeruje. Je zkrátka na obtíž.
Podobně jako obtížný hmyz, kam především patří vosy, komáři a ovádi, kterým se říká hovada. Tak si tak plavu v rybníku a kousne mě hovado, nemůžu se najíst a napít, protože mě otravuje velké množství vos. A když vám komáři nedovolí spát třeba ve stanu u řeky, taky nejste nadšen. Zkrátka obtížný hmyz je tu od toho, aby člověka otravoval a obtěžoval. Samozřejmě občas to nevadí, člověk toho celkem hodně snese, ale když se takový hmyz přemnoží, je to katastrofa a člověk se brání, jak umí. Od repelentů po postřiky.
Jak se ale bránit obtěžující a otravující byrokracii? I ona k životu společnosti patří, nějaká regulace byla potřeba vždy, ale mělo by to mít nějakou přiměřenou míru. Tato je však překročena, což je dáno tím, že nám čím dál tím víc zasahuje do běžného života. I těm, kteří po státu nic nechtějí. Vlastně chtějí. To hlavní, co jim stát nikdy nemůže splnit, protože je přebyrokratizovaný. Chtějí jen, aby jim stát dal pokoj.
Dá se nějak bránit? Tady nějaké repelenty ani postřiky neexistují. Do určité míry se dá byrokracie ignorovat, o spoustě věcí nemusím vědět, unikly mé pozornosti, nepotřebuji je pro pracovní výkon, příp. od toho jsou jiní kolegové, kteří se tím zabývají. Čili nedávám tomu tolik pozornosti a energie a řeším až to, co ke mně přijde a skutečně vyžaduje mou pozornost a energii.
Protože považuji byrokracii za idiotskou, doporučuji chovat se jako idiot, buď vás úředník polituje a pomůže, nebo vám to vysvětlí jako debilovi, který nechápe to jednoznačné úřednické dobro, ze své nadřazené pozice. Většinou dosáhnete svého cíle a nějaký problém s byrokracií vyřešíte. Pak se snažím uplatňovat pravidlo, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tedy nějakým způsobem vyhovět, ale aby mě to nestálo moc úsilí. Může se tomu říkat formalismus či alibismus. Nemám to rád, ale když není zbytí.
Pokud za tuto cenu dosáhnete toho, že vás úředník přestane otravovat, vyhráli jste. Srovnání s hmyzem je docela fajn, protože se někdy vyplatí dělat mrtvého brouka. Zejména v té počáteční fázi. Nevím, že by se něco změnilo (někdy opravdu nevím), dosud se to ke mně nedostalo a já to neřešil. To se dá do chvíle, než vám něco úředního přijde datovkou, tam musíte aspoň odpovědět, projevit nějakou snahu. Pokud nechcete získat pokutu pro sebe či své pracoviště, budete muset tu byrokracii nějak zpracovat nebo to necháte na svých kolezích, příp. nástupci, protože prásknete dveřmi.
Hlavní je se z toho nepodělat a nenechat si byrokracií řídit život. Podobně jako obtížný hmyz vám ten život byrokracie znepříjemňuje, ale jak žijete a jak ji berete vážně, je vaše věc, váš problém. Já ji beru jako obtížný hmyz, s nímž se nějak vypořádávám.
Někdy narazím na byrokratické hovado. Pokud mohu, tak se mu napříště vyhnu, jdu mu z cesty a snažím se takového úředníka nepotřebovat ani k soukromým ani k pracovním účelům. Když nemohu, hledám cesty, jak ho obejít. Někdy stačí diskuse s jeho nadřízeným.
Určitě však není dobré moc bojovat, vztekat se, tlačit na pilu. Když to člověk nechá volně plynout, problém se vyřeší sám, nebo třeba úplně vyhnije. Obvykle si přitahujeme problémy tím, že se něčeho bojíme. Přestaňme se bát. Ta byrokracie za to rozhodně nestojí, byť chce, abychom se báli a byli poslušní. Strach je nástroj k ovládání a byrokracie prostředek. Ale v některých případech ten prostředek dokáže i to ovládání trochu pozdržet nebo dokonce zrušit, nebo i obrátit, zvrátit.
Co taková byrokracie justiční? Jak dosáhnout spravedlnosti? A kdy se právo mění v bezpráví? Proč něco trvá desetiletí a něco (podobného) je rozhodnuto v krátkém čase? Kdybychom většinově vnímali rozhodnutí spravedlivě, nemusel by tu působit např. spolek Šalamoun, který za nás nad naší justicí bdí.
Občanů by se (ve sporu s byrokracií) měl zastat Úřad veřejného ochránce práv (ombudsman). Osobní zkušenost s ombudsmanem nemám, tak nemohu sloužit. Jen vím, že justice a vládní byrokracie by nám měla sloužit. Slouží?
