Deník Kocoura Hnědoočka - O smradu, odchodu a verších…

Před týdnem touto dobou se na nás sypaly přívaly sněhu, které komplikovaly nejen dopravu. Ale už v neděli se začalo oteplovat a já jsem zaznamenal zvýšenou aktivitu ptačího zpěvu. Což působilo v souvislosti s velkou sněhovou pokrývkou poněkud zvláštně. Ale největší překvapení mi připravila dešťovka, chcete-li žížala, která se minulou neděli neohroženě plazila po sněhu. Jak říká jeden můj známý:  „Ptáci řvou, kytky začnou smrdět, jaro přichází.“ Má pravdu, protože v příštích dnech by se nejvyšší denní teploty mohly dostat až na 15 stupňů nad nulou.

Na rozdíl od krásného a voňavého ročního období, prezident Václav Klaus odchází. Příští týden bude do této funkce inaugurací uveden Miloš Zeman.  A historie našich čelních představitelů bude obohacena o další figuru. O člověka, který se do dějin nejvíce zapsal krádeží pera v Chile a prezidentskou amnestií, jejíž část osvobodila velké zloděje, tuneláře a mafiány. O člověka, který sice oplývá reprezentativním vzhledem a inteligencí, ale zároveň nesnese jakýkoliv jiný názor než ten svůj. O člověka, který když navštívil jistý hotel v Jihlavě, vyžadoval, aby se všude objevily informace o tom, že se svoji manželkou sdílí společný apartmán, ale ve skutečnosti byli ubytováni každý zvlášť. O člověka, který vychvaloval do nebes pána, jenž dal pojmu tunelování nový význam. Pochopitelně mám na mysli Viktora Koženého.

Určitě by se na Václavu Klausovi dalo najít i něco kladného. Pokud si nemůžete zrovna na nic rychle vzpomenout, tak si pořiďte některou z jeho knih. V nich se to samými pozitivy o jeho činech a skutcích jenom hemží. Nebo si přečtěte názory jeho nejvěrnějších přitakávačů – pánů Jakla s Hájkem.  Napadá mne, že by se nějaký jeho fanoušek mohl do mne opřít se slovy: „Pane Koláři, Václav Klaus vykonal mnoho dobrého pro tuto zemi, co jste udělal Vy?“. Moje odpověď by byla jednoduchá a možná i veršovaná:

Nejsem génius ani všeználek,

nejsem nejchytřejší ani nejkrásnější,

však umím si to přiznat,

chci žít spravedlivě, prostě a poznávat vše krásné,

nejvíce si vážím toho, co nelze uchopit ani spočítat,

zdraví, štěstí, přátel a lásek….