V temnej les jsem vlez´

- ani  jsem nehles´. Mám pocit, že jsem les opustil někdy dávno v dětství. Stejně jako romantickou představu táborničení. Narozdíl od krajin pouštního okruhu, kde je nedostatek pestrosti tvarů a naslouchá se tak spíše slovu slyšenému, já jsem v kultuře lesa hledával především  samorosty, ve stínech mýtické strašidelné bytosti a v závojích světla víly. Když se dnes opřu o dubovou barovou desku, protože do lesa příliš nechodím, zjistím, že pokud už v něm náhodou něco nafotografuju, nacházím v něm stále to samé: závoje světla, stíny, strašidelné bytosti,  samorosty.

 

Autor: Michal Josephy | pondělí 1.6.2009 8:37 | karma článku: 23,62 | přečteno: 2177x
  • Další články autora

Michal Josephy

Zpustlá zem

22.6.2018 v 13:12 | Karma: 20,31

Michal Josephy

Azore, ke mně!

7.9.2017 v 12:33 | Karma: 21,23

Michal Josephy

Indiánský běh

27.4.2017 v 11:57 | Karma: 20,79

Michal Josephy

Vězněm kláštera

20.12.2016 v 13:38 | Karma: 25,95

Michal Josephy

V oku ženy

5.12.2016 v 9:39 | Karma: 32,75