Petr Novotný, jako prototyp lidove zabavy a vkusu, je rozený bavic a soumen, vystupoval totiz snad jiz ve vsech show, ktere si lidska fantazie dokaze predstavit.klara blog
Knihu "UBAVIT SE K SMRTI" kdysi napsal mediální kritik a teoretik Neil Postman.
Nechci být cynický, ale pokud je mi známo, nezemřel u televize, kterou kritizoval jako hlavní médium negativně ovlivňující povahu současné kultury a způsoby našeho poznávání světa.
Postman upozorňoval na proud klipovitých banalit, minimum informace a tříštění pozornosti, valících se z obrazovek ,jejichž smyslem je jediné. Být zábavnými - pobavit.
Důraz na obraz, jednoduchost a zábavnost sdělení pronikl postupem času téměř do všech médií, které musí lidi bavit, aby prodávaly reklamu. Protože jinak by mohli "přepnout na jiný (to jest zábavnější) kanál", protože by nepoutal jejich pozornost jako kupříkladu populární frekvence VKV (rozuměj: Vékávéčka, velmi krátké vlny).
Ze života diváků a čtenářů se tak prostřednictvím médií mnohdy stává bezmyšlenkovitá umělá show, která je touhou po nápodobě viděného: máme tu tak show o vaření, show o přestavování nábytku, show o hubnutí, show o změně image, show o charismatu, show o zpívání, show o zpovídání, show o luštění tajenek, celebrity show, zpravodajskou show, barman show, erotickou show a v určitém ohledu mezi nimi není velký rozdíl.
A pokud už by se opravdu někdo nudil a chtěl si odpočinout od televize či společenských magazínů , je možné jet dokonce na dovolenou s nějakým "bavičem", popřípadě křepčit salsu u hotelového bazénu s na zábavu najatými animátory. Zábava přeci nesmí stát, musí se to nějak rozhýbat.
Vzniká tak poměrně nebezpečný společenský trend, a to že vysokoprahové nastavení zábavy vede k lhostejnosti a nechuti k společenským problémům a vážným věcem, protože v kontrastu vysokoprahového nastavení "zábavy" jsou prostě málo zábavné. Zábava se zkrátka staví nadevše a musí být.
Zdálo by se, že vší té zábavy je už moc a člověk už musí být z toho koloběhu reklam, show, nevázaných večírků, párty,tanečních drog, koncertů a akcí nasycen, ale zřejmě jde o podobný klam, jako když se kulturista sám sobě nikdy nebude zdát v zrcadle dostatečně mohutný i přes hypertrofované svalstvo. Být zábavný "málo" už nestačí.
Já osobně se bavím rád, ale život jako umělá, povrchní nablýskaná a nagelovaná show, kterému se většina podřizuje, mě už poněkud nudí, stejně jako spirála této nekonečné "bav se" produkce.
Rád bych si v "proudu zábavy" udržel ještě ten nadhled, že budu vědět s kým, čím se bavím a proč se směju, protože ještě nepřestanu myslet.
Což je činnost , která zrovna marketingovým šíbrům, kteří chtějí prodat nějaký produkt "na zábavu", na konzumentech poněkud překáží.
Raději se však v tomto ohledu unudím k životu, nežli bych se ubavil k smrti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MJ
