- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Na zemi ležela sněhová břečka - nazul jsem se plavně do návleků a přebruslil na druhou stranu elegantně jako stokilová vodoměrka, která chytla aquaplaning. Jako imago jsem vklouzl z těla do tílka. Ruce si zamotal do gázy a narazil je do palčáků, který páchly potem zatepaným do kůže. Asi jsem potřeboval něco cítit.
Za oknem tiše padaly načechraný kousky rozcupovaných beránků; rohy se zachytávaly za okap a uvnitř se z nich odsekávala žebírka. Občas ukápla i krev, ale bílá náruč sněhu ji svezla jako do peřin.
Po okenní tabulce mi náhle sklouzl pohled na něco, co jsem rozostřeně vnímal jako pulzující červenou skvrnu. Za sebou jsem měl stínování úderů před zrcadlem, napolykaný dávky kliků a sklapovaček a před sebou zavěšenej bag, do kterýho jsem měl zasekávat háky do úmoru kostí.
V tomhle žižkovskym boxklubu se scházela snad celá cikánská ulice. Kápo pérový váhy ji tady tvrdou disciplínou vysekával z krádeží a drog a já se chtě nechtě musel podřídit jeho drilu.
Všichni se tady utkávali se svými slabostmi.
Někteří jen chtěli zapomenout na nezacelený rány, které detonovaly v jejich hrudním koši. Většina ale spárovala se svym Stínem. V zrcadlech spatřila obraz nepřítele : vlastnosti, které si na sobě nechceme přiznat, vlastní stín, kterej neumíme snadno překročit.
Když jsem se na druhý den ráno v koupelně holil, poznal jsem, že jsem se v noci musel dlouho dívat na hvězdy. K oku jsem si totiž až příliš silně přitisknul hvězdářskej monokulár. MJ
Další články autora |
Nový Jičín - Straník
2 490 000 Kč