- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
mj
Jeho dobře míněné rady jsme si vzali k srdci – ale neortodoxně je vyložili po svém. Z obzoru jsme záhadně ztratili věž a trvalo notnou chvíli, nežli jsme utrmáceni našli místo našeho „prvního odpočinku“ po brzké cestě z Tiberias.
Úzké schodiště, vrata s Davidovou hvězdou a patinovaná klika, za níž bere naše hostitelka. Kromě ní a mírného štěkotu psa nás vstřícně uvítalo stinné loubí porostlé břečťanem a chladný pokoj s modrozelenými vitrážemi, které místu dodávaly kouzlo poetické mystiky.
Byli jsme konečně „doma“. Po vydlážděném dvoře se líně sunula želva a to vše dohromady vytvářelo dojem inspirujícího klidu a bezčasí. Safed, ve kterém jsme se právě nacházeli, nemohl zapřít svou slavnou kabalistickou tradici a ani se o to nesnažil.
„Nedáte si s náma jídlo?,“ zeptala se po čase paní domu, "půjdeme jíst s přáteli...“ Zanedlouho jsme stoupali společně s " novou rodinou" spletí uliček na místo určené pro „zahradní párty“. Sedli jsme do stínu na přistavené židule a jen tak se líně rozhlíželi kolem. Hosté, kteří přicházeli a pozvolna plnili dvůr, tvořili na první pohled nesourodou společnost šmrncnutych rabínů, nemluvných polyglotů, výstředních kadeřnic a přestárlých sanfranciských hippies s květinami v notně prokvětlých vlasech.
To, co je spojovalo, bylo jedno monoteistické náboženství, ke kterému došli po těch nejméně pravděpodobných cestách, křižovatkách a náboženských „cross-overech“. „Je tolik cest k pravdě, kolik je lidských tváří,“ říká ostatně jedno z talmudských přísloví.
Ve chvíli, kdy jsme se nasytili místní atmosféry a šaty nám nasákly vůní pečeného masa, vydali jsme se směrem do ulic historického Safedu. Na nedaleké vyhlídce jsme opřeli unavené oči do dáli a pomalu začali chápat slova, které pronesl Avraham Azulai: "Safedu se nepodobá žádné město v Izraeli. Byl od nepaměti předurčen jako nejvhodnější místo, odkud lze propátrávat hlubiny moudrosti Tóry. Není jiné místo v Izraeli, kde čistější a „očistnější“ by byl vzduch.“
Safed se rozprostírá na svazích hory Har Kana´an v nadmořské výšce okolo 700 metrů a můžete z něj zahlédnout Galilejské jezero, horu Tábor či Meron. Podle jedné z referencí je ostatně „městem Sufim“, s názvem odvozeným od hebrejského sofeh – pozorovat; alespoň tak to stojí v Talmudu.
Pokud však nejste zasvěcenci či studenti místních Ješiv (židovská škola vyššího vzdělání), může se vám právem zdát, že v samotném Safedu není příliš co k vidění. Když se však skloní slunce, vše se prozáří měkkým zlatým světlem a navrch podtrhne dlouhými stíny, město získá svou hloubku. Snadno se poté v duchu přenesete do safedského „zlatého věku“, kterým bylo 16. století. V této době zde působil Yosef Karo, který zde sepsal a kodifikoval halachu – praktické aplikování talmudského a rabínského práva - a také slavní kabalisté jako Moshe Cordovero a Yitzchak Luria.
Duchovní zážitky k vám však nemusí přijít jen v ruku v ruce se studiem židovského mysticismu. V tomto smyslu lze jen doporučit, abyste přijeli do Safedu hladoví; nejlépe pak v poslední den Pesachu, kdy budou všechny obchody zavřené až do nočních hodin. Po celodenní vytrvalé chůzi s vysokým převýšením zažijete v pravdě výživné a povznášející „vidiny z hladu“ a také ostatní extatické " zážitky vrcholu.":
"Po mnoha pohybech a koncentraci na písmena vám nakonec vstanou vlasy na hlavě....krev vám začne vibrovat...a vaše tělo se začne třást, a vaše končetiny se začnou chvět...a budete v sobě cítit ještě jednu duši...která vás posílí, když projede celým vaším tělem a jako vonný olej vás pomaže od hlavy k patě," píše Abraham Abulafia.
Safed je jako šifra. Šifra mistra Cordovera. Tak jako svinuté hádě DNA v sobě skrývá cenné kódy a poklady. Nevydává je však "za hubičku" a jen tomu, kdo se v něm naučí číst.
tx sist MJ
Další články autora |
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...