Jsem tvá paní, Ma donna, mea Domina. Koupíš si me? Chceš me domu? madonna
Madona je jedním z hlavních "svatých obrázků", kterým se člověk učí porozumět, když chce alespoň trochu pochopit křesťanskou ikonografii. Pamatuji se velmi dobře, jak mě kdysi jeden student dějin umění v Černé Hoře zasvěcoval do těchto ikon pravoslavných.
Dnes mi oko ulpí i na ikonách notně profánnějších, ale o to v masovém měřítku mocnějších, atraktivnějších a nápodoby "hodnějších".
Takovou "ikonou" je dnes bezesporu zpěvačka a performerka Madonna, na níž si vylámal zuby kdejaký slavný mediální teoretik a kritik současné popkultury. Madonna, nevěrná svému jménu i původu (Ma donna, it. "má paní") se dnes sice věnuje "nekřesťanské" kabale, ale dělá z ní stejný trend jako ze svých fotografií, vystoupení či do nekonečna opakovaných skandálů, které už jsou někdy nudné, nepřekvapivé a vyčpělé jako většina z jejích myšlenek či textů.
Její sexappeal má však dosud takovou sílu, že jako bacily vzduch šíří její základní životní poselství: buď "bad girl", vzbouři se všem konvencím, prosaď se a otiskni svojí tvář do podoby světa.
Madonnin zbrojní arzenál je stejně přímočarý a penetrující: Na masy vytáhne s dvojicí : moc a sex, případně moc sexu. To, spolu s jejím životním příběhem stačí na to, aby neubývalo děvčat, které by si hrály "na Madonnu", přičemž to samé se nedá říci o jejích "nových" cédéčkách, které se naopak ohrají velmi rychle, protože jejich obsah i forma jsou v podstatě již dávno ohrané.
Madonna Louisa Veronica Ciccone však ví, že mnoho lidí se namísto své emancipace nechá snadno a rádo ovládat a kopíruje cizí vzory, čehož využívá i na své současné centrální ikoně: svatém obrázku bookletu cédé Hard Candy:
Za lascivním rozkročením nohou a la plodná bohyně Matka Země je ve skutečnosti žena někde poblíže klimakteria, abychom udrželi takt, ale působí tak, že to není stále Hard Candy, ale padesátka k nakousnutí. Ruce si halí boxerskými obmotávkami vypracovaných paží, za které by se nemusela stydět ani smrtonosná a krvelačná bohyně Kálí, která si jde vyřídit své účty.
Stejně tak nepokrytě se Madonna ptá daňových poplatníků : Kdo je tady pán a kdo otrok? (Who is the servant who is the Slave.) Ale je možné vsadit cokoliv, že odpověď již dávno zná. Madonna se totiž stylizovala do původního latinského mea domina a jako "Domina" mučí nenaplněné touhy jejího globálního publika.
Madonna je nepochybně svým osudem selfmadewoman ženou tvrdou jako Hard Candy, ne-li jako žula. Můžeme obdivovat její tvrdě vydřený úspěch, stejně jako její nezávislost, samostatnost či kondici. Sama také v písni Give it 2 Me říká : "Nepokoušej se mě zastavit" a jako taková se stává vzorem i pro mnoho žen věku puberty či pubescence dávno odrostlých.
Madonna si nepochybně dokáže vyměnit i kolo u auta a když ne, tak si zaplatí tisíce automechaniků, kteří jí to kolo rádi vymění i zadarmo. A je možné, že si vedle ní nakonec její muž najde svůj prostor a účel, ve kterém se necítí zbytečný.
Často jsou však "tvrdé (a nereceptivní) ženy", které mnoho dokázaly (a nemusí se zrovna obracet k modlám a ikonám genderu), opravdový "tvrdý oříšek". A nemusí to říkat jen změkčilí muži.
O ženy, které často obdivujete, si totiž paradoxně mnohdy vylámete zuby - jako o "hard candy"- a přestanete na ně mít chuť.
Je to ten typ ženy, kterou máme nyní uctívat?
MJ
Give It 2 Me
