Nacionalismus, krize a uherák

     Cesta z letiště do centra Budapešti byla delší, nežli z Prahy a v některých momentech si člověk připadal, že ho souprava metra veze o několik desítek let zpět.  Nebylo možné neslyšet, jak  se v železných vagonech zároveň dunivě ozývaly dopady současné ekonomické krize a ozvěny vzrůstající politické nestability a sílícího  nacionalismu.  

Minulost? Táhne silou zpět rozjetého vlaku a Maďarsku poskytuje "z okna" poměrně mlhavé vyhlídky na budoucnost. Ne, že by to bylo zrovna slzavé údolí....

úsměv z tváří lidí nezmizel, stejně jako typický tvářový polibek mezi přáteli...

přesto na nich bylo vidět ztěžklé zamyšlení ...

situace, která vyžaduje systémová politická řešení...

Z komínů se sice ještě kouřilo...

ale bylo patrné, jak hospodářská krize zasahuje především nižší... 

a střední třídu...

a dokonce i kultury a etnika, kde peněz tradičně, alespoň dle vnějších myšlenkových stereotypů,  bývá vždycky dost...

Ubývá luxusu možnosti se jen tak flákat...

trávit čas kulturou, v opeře...

a musí se šetřit s veřejným osvětlením

Hledají se nové ekonomické strategie a možnosti úživy...

Je totiž ještě třeba myslet na budoucnost. Zadní kolečka. A důchodovou politiku. 

 Krize je zatěžkávající proces, ze kterého člověk vyjde zničen či posílen. 

 V případě Maďarska vše opravdu nespasí jen turistický průmysl, polaroidové iluze barevných zítřků a export uherského salámu PICK.

                                                                                                                                                               MJ